K obrazu svému

Prožívám v manželství krizi, kterou by spousta žen považovala za malichernou a pokryteckou. Bohužel se občasné módní výstřelky proměnily v nefalšované peklo, kdy mi muž kontroluje spodní prádlo, punčochy i počet vrstev na spodničce. Těsně před svatbou jsme spolu navštívili tematickou akci v retro stylu. Tenkrát jsem oblékla šaty s puntíky a kolovou sukní a do vln ve vlasech naaranžovala čelenku. Martin byl u vytržení. Ve stejném duchu se nesla i pozdější svatba. Ke každým narozeninám, výročí nebo pod stromeček dostávám stále to samé. Šaty v retro stylu začaly po dvou letech vztahu vyhánět pohodlnou módu z mé šatní skříně.

Pohodlí je přežitek

S prvním těhotenstvím, které jsem kvůli častým nevolnostem protrpěla jako zvíře nad záchodovou mísou, jsem objevila volné střihy a eko materiály. Ve lněné tunice ke kolenům a legínách jsem byla nejspokojenější. Bylo jasné, že projmuté šatičky půjdou na čas k ledu. O tom ale Martin nechtěl ani slyšet. Po nocích se prodíral internetovými obchody a hledal, co by mi mohlo padnout a zároveň ukojilo jeho choutky. Nakonec investoval nemalé peníze do výroby na zákazku. Téměř ob týden mě přeměřoval a čile komunikoval se švadlenkami. "Každý den vidím při cestě do práce, že ženy zvládají být šik a upravené a k tomu dítě u pasu. Nenech se vysmát. Rezignace na vzhled je přímá cesta k rozvodovým papírům." Nevěřila jsem svým uším. Nemám problém se občas přikrášlit a udělat mu radost, ale být každý den sešněrovaná v korzetu, ve větru si přidržovat rozevlátou sukni, chodit spát v natáčkách, dávat pozor na oka na punčochách a lavírovat na klínku, je ubíjející.

Takhle se mi líbíš nejvíc!

Sbalila jsem si tašku a na dva týdny odjela k rodičům na chalupu. Potřebovala jsem se nadechnout, doma bylo nesnesitelné dusno. Vracela jsem se s nadějí na rozumný rozhovor a ochotu kompromisu. Otevřela jsem skříň, abych naskládala věci zpátky, ale nepoznávala jsem ji. "Všechno je pryč, nechci, abys vedle mě vypadala jako nějaká unavená šmudla. Splním ti, co ti na očích vidím, ale něco za něco. Myslím, že nežádám tolik!" Na ramínkách byly šaty a sukně, které mi aktuálně padly. V regálech byly šaty do zásoby, do kterých jsem podle přiloženého harmonogramu měla postupně po porodu hubnout. Spodní šuplíky byly plné bot, punčoch, slunečních brýlí a šátků.

Retro mi leze krkem

Hormony si se mnou pohrávaly, porod se blížil a já v sobě nenašla dost síly na to, abych po něm hodila klíče a nechala ho odejít. Viktorce budou tři roky a já se stále zmítám ve světě trapných a nereálných představ svého muže. Když cítí, že bych se mohla vzepřít, nechá ušít pro dcerku stejné šaty jako pro mě. A já neumím své princezně něco odepřít. Při návštěvě pediatra na mě sestra i čekající maminky koukají jako na přízrak. Na dětském hřišti mi spodnička překáží a podpatky se boří hluboko do písku. Na koupališti nemohu mít jednodílné plavky ani dobře padnoucí bikiny, ale straším kalhotkami s vysokým pasem a výrazným šněrováním. Jsem unavená z věčné kontroly vzhledu, zapínání semišových knoflíčků a balancování v lodičkách. Copak mu jde jen o sebe?

Nevíte, jak z manželské krize ven? Pomůže vám návštěva poradny. V galerii zjistíte, co vás tam čeká a nemine!