Jednoho dne se vše změnilo. Bylo to v obchodě, který jsem provozovala. On, s úsměvem, který by rozzářil i nejtemnější den, vstoupil do mého života. Jeho jméno bylo Tomáš. Od prvního momentu, kdy se naše oči setkaly, jsem věděla, že tohle bude něco výjimečného. 

Věřila jsem mu

S Tomášem byly dny plné radosti. Smáli jsme se, sdíleli příběhy a sny. Měla jsem pocit, že jsem znovu mladá, plná energie a optimismu. Ale pak přišly první známky problémů. Zpočátku jsem si myslela, že jeho finanční potíže jsou jen dočasné. Nikdy jsem netušila, jak hluboko sahají jeho dluhy. Tomáš hrával na automatech, měl nevyřízené půjčky, dokonce i exekuce. Moje zamilované srdce chtělo pomoci. Neviděla jsem riziko, jen jeho smutné oči, které prosily o pomoc. A tak jsem si vzala půjčku, abych mu pomohla, věřila jsem, že spolu vše překonáme.

Velká chyba

Ale pak jednoho dne, bez varování, Tomáš zmizel. Zůstala jsem sama, s hromadou dluhů, které jsem nebyla schopna splácet. Měla jsem pocit zrady, zklamání, ale i hlubokého zamyšlení nad vlastními chybami. Abych se z toho dostala, musela jsem si ještě najít druhou práci. Pracovala jsem od rána do noci, abych splatila dluhy, které byly důsledkem mé slepoty. Teprve před měsícem jsem zaplatila poslední splátku. Bylo to, jakoby mi někdo sejmul těžké okovy. Ten stres byl naprosto příšerný.

Velké poučení

Nyní, když se ohlédnu zpět, vidím, jak jsem byla naivní. Ale zároveň cítím i určitý druh úlevy. Jsem ráda, že Tomáš je pryč z mého života. Naučila jsem se, že láska může být slepá, ale nikdy by neměla být hluchá a němá k realitě. Tato zkušenost mě posílila, naučila mě být opatrnější a zároveň více otevřená světu kolem mě. Uvědomila jsem si, že i v padesáti může člověk najít lásku, ale neměl by přitom ztratit zrak nad realitou, která ho obklopuje.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.