V zoufalství jsem se rozhodla vyhledat pomoc psychologa. Doufala jsem, že nám pomůže nalézt cestu z této digitální pasti. Místo toho se ale situace jen zhoršila. Psycholog navrhl přísnější pravidla a omezení času stráveného na mobilech, což vedlo k ještě většímu odporu a vzpouře dětí. „Ty nás nesnášíš, že jo, mami?“ křičel na mě Adam, když jsem mu sebrala telefon. „Jsi nejhorší matka na světě!“
Byla jsem šokovaná a zlomená, ale zůstala jsem pevná ve svém rozhodnutí. Bez mobilů se děti začaly chovat nepředstavitelně agresivně, byly neustále podrážděné a vzdorovité. Věřila jsem, že dělám správnou věc, ale ve skutečnosti jsem je od sebe jen vzdalovala.
Chtěla utéct
Jedné noci, když jsem šla kontrolovat, zda už děti spí, našla jsem Annin pokoj prázdný. Panika mě pohltila. Běžela jsem ven a na ulici jsem zahlédla Annu, jak nasedá do auta neznámého muže. Srdce mi bušilo, když jsem volala policii. Následující hodiny byly nejdelší v mém životě. Nakonec ji našli, naštěstí nezraněnou, ale v šoku .„Chtěla jsem jen utéct,“ šeptala Anna, když jsme seděly u stolu v kuchyni. „Chtěla jsem být někde, kde mě budou nechat být sama sebou.“ V ten moment mi došlo, jak moc jsem selhala. Nešlo jen o mobily. Šlo o to, že jsem nedokázala vidět, co moje děti skutečně potřebují – pochopení, prostor a možnost být slyšeny.
Náprava chyb
Začala jsem s nimi mluvit, opravdu mluvit. Zjistila jsem, že Adam se cítil osamělý ve škole a Anna bojovala se šikanou. Mobily byly jejich únikem, jejich způsobem, jak čelit realitě, kterou jsem jim nedokázala poskytnout. Postupně jsme se sblížili. Zavedla jsem nová pravidla, ale tentokrát s jejich souhlasem. Společně jsme začali trávit více času venku, hrát si společenské hry a vést hluboké rozhovory.
Můj příběh není jen o závislosti na technologiích. Je to příběh o uvědomění si chyb a o nápravě. Je to příběh o tom, jak jsem se naučila být lepší matkou, která naslouchá a snaží se porozumět svým dětem. Věřím, že každá krize je příležitostí k růstu. A i když cesta byla těžká, vedla k lepšímu pochopení a větší blízkosti v naší rodině.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.