Děti mého partnera mě nesnášejí!

Nakonec si na vás zvyknou.

Říká se, že trpělivost přináší růže, ale skutečnost je bohužel taková, že někdy i přes všechnu snahu rodí rulík, blín a pelyněk. A někdy s tím nic neudělá ani sebešikovnější a sebepilnější zahradník.

Moje kamarádka Johana vyrůstala od čtyř let s macechou. Jistě, macecha je ošklivé slovo, ale ona jí říkala buď takhle, anebo – což je snad ještě horší – „angličtinářka“ (macecha byla učitelka), a teprve když čas trochu obrousil hrany, začala ji oslovovat „maceško“. Dodnes na dětství vzpomíná jako na trauma, i když vlastně neměla žádný zřetelný důvod macechu-angličtinářku nenávidět. Po letech si do deníku, který dokonce vydala knižně, zapsala: „...pak u nás budoucí macecha začala i přespávat a s tátou se oslovovali Sábo a Bóco. A to už jsem věděla, že spolu v ložnici něco dělají, protože Sába je u toho docela nahlas. Nenáviděla jsem ji a říkala si, že jim to musím překazit, a vždycky když jsem přes zeď slyšela, že Sába začíná sténat, tak jsem se rozhoupávala k tomu, že vlezu k nim do ložnice a budu něco po tátovi chtít, ale nikdy jsem to neudělala. A pak jsem vztekle bulela do polštáře a opakovala si Sába-Bóca-Sába-Bóca..., aby se mi oba znechutili natolik, abych sebrala odvahu zdrhnout z domova.“

Říká se, že trpělivost přináší růže, ale skutečnost je bohužel taková, že někdy i přes všechnu snahu rodí rulík, blín a pelyněk. A někdy s tím nic neudělá ani sebešikovnější a sebepilnější zahradník.
Myslím, že z úryvku je patrné, co většinou vede děti k tomu, aby nesnášeli „náhradního rodiče“, který se jim míchá do života. Je to žárlivost. Pudový strach, že jim nebude věnováno tolik pozornosti a péče jako dosud, že už nebudou středem světa ony, ale „ten nový ve smečce“. A v případě dětí vašeho přítele se k tomu jistě přidává i stesk po matce – přece jenom dva roky, které uplynuly od doby, kdy zemřela, nejsou zas tak dlouhá doba.

Po dětech, které ještě nejsou ani v pubertě, nemůžete chtít, aby pochopily, že jejich táta má nárok na svůj život. Nabízí se ale otázka, jestli váš přítel vůbec nějaký vlastní život chce mít. Možná na něj rezignoval a rozhodl se všechno obětovat dětem a jejich rozmazlování, možná s vámi chodí jenom proto, aby jim poskytl iluzi, že je to „podobné, jako to bývalo“, než manželka zemřela. Pokud máte podezření, že sloužíte jako náhražka, radši se rozejděte. Protože jinak v boji o přízeň přítelových potomků zůstanete sama a bez naděje na vítězství.

Chcete-li věřit přísloví o trpělivosti, jež přináší růže, pak by vás možná zajímala i jiná lidová moudrost, která sice zní surově, ale je na ní hodně pravdy: Člověk přivykne i šibenici. Prostě věřte tomu, že si na vás přítelovy děti jednoho dne zvyknou a zkuste tomu jít naproti.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky