Milá Andulo!

Obávám se, že můžete mít pravdu. Je skutečně možné, že manžel je gay, který si to teprve sám začíná uvědomovat. Leccos, co popisujete, by tím směrem ukazovalo: noví homosexuální kamarádi (odkud?), spíš ženské sklony v zájmech, večerní akce bůhvíkde, malá potřeba sexu. I manželova ostrá reakce, když jste to - tehdy spíš žertem - nadhodila. Např. ochota hodnotit mužské zadky, to je u muže opravdu podivný sklon.

Samozřejmě to tak taky být nemusí. Druhá, lepší varianta je, že manžel je prostě takový trochu feminní (zženštilý) typ muže, který nemá zájem o pravé „chlapské" zábavy, nejlíp si rozumí se ženami a jemnějšími muži (proto ti gayové) a není ani moc na sex. I v tomhle případě musíte zvažovat, zda vám to tak vyhovuje a nezačne vám to po čase vadit. Třetí varianta, tj. že má nějakou (ženskou) milenku, mi nepřipadá příliš pravděpodobná.

Nejspíš to bohužel bude tak, že váš muž je homosexuál, který zatím není jednoznačně vyhraněný. Přesně jak píšete: svou orientaci teprve objevuje, sám si nerozumí a tápe. Tak to u gayů dost často probíhá. Jako kluci a mladí muži chodí s dívkami, teprve postupně je jejich orientace přitáhne.

Samozřejmě to tak taky být nemusí. Druhá, lepší varianta je, že manžel je prostě takový trochu feminní (zženštilý) typ muže, který nemá zájem o pravé „chlapské" zábavy, nejlíp si rozumí se ženami a jemnějšími muži (proto ti gayové) a není ani moc na sex.

Podle dnešních medicínských názorů je sexuální orientace vrozená, tudíž neměnná. Její uvědomění si však přichází u každého jinak a v jiném věku. Hodně to závisí i na osobnosti dotyčného, výchově a prostředí , v němž vyrůstal. V silně homofobním prostředí (tj. gayům nepřátelském) může mladý muž dlouho vzdorovat svým pocitům a nedokáže se se svou orientací ztotožnit. Snaží se přizpůsobit většině, manželstvím a rodinným životem chce „0přehlušit" své homosexuální potřeby. Ty se ale dříve či později stejně projeví. Někteří gayové mají naopak od puberty jasno a chovají se podle toho. Často se gayové také žení proto, že touží po dětech. Existuje tedy homosexualita egodystonní (bráním se jí, snažím se žít jako heterosexuál) a egosyntonní (jsem se svou orientací vyrovnán a žiju podle ní). Někdo svou homosexualitu skrývá celý život, většina gayů ale (zvlášť v poslední době) nakonec dospěje k tzv. „coming out" - přestávají před okolím hrát heterosexuála. Není to vůbec jednoduché, zvlášť pokud má muž děti.

Takže je-li váš manžel skutečně gay, má svůj coming out ještě před sebou a vy mu ho můžete hodně usnadnit.

Jak? Nestrkejte hlavu do písku a pokuste se zjistit pravdu. A to z řady důvodů: Je-li skutečně gay, nemá smysl hrát si dál na klasické manželství. Manžel by se trápil a časem by své orientaci stejně nedokázal vzdorovat. Čím víc by se stýkal s homosexuálními partnery, tím méně by byl schopen doma fungovat jako manžel. (Jako otec ano, tam by to nemuselo vadit.) A co vy? Dokázala byste se smířit s rolí kamarádky a hospodyně? Většinou toto uspořádání vztahů stejně nefunguje, nebo jen dokud jsou děti malé. Nehledě na zdravotní rizika příležitostného homosexuálního sexu, která by mohla ohrozit i vás ( AIDS, hepatitidy, klasické pohlavní choroby apod.).

Manžela se zatím neptejte a netlačte na něj, nemá to cenu. Je celkem jisté, že byste se stejně pravdu nedozvěděla. V žádném případě se nenechte strhnout k tomu, abyste mu svá podezření nějak nehezky vmetla do tváře. (Pokud jsou pravdivá, stejně to nepřizná, a pokud nejsou, strašně ho tím urazíte.)

Je-li skutečně gay, nemá smysl hrát si dál na klasické manželství. Manžel by se trápil a časem by své orientaci stejně nedokázal vzdorovat. Čím víc by se stýkal s homosexuálními partnery, tím méně by byl schopen doma fungovat jako manžel.

Kamarádkám a rodině bych se v žádném případě nesvěřovala. Sama si s tím ale podle mého neporadíte. Najděte si odborníka - psychologa, psychiatra nebo sexuologa (pokud možno někde, kde vaši rodinu neznají). Pro první období by možná byl nejlepší sexuolog, který se už s podobnou situací asi setkal. (Jděte k němu sama, bez manžela!) Později budete asi spíš potřebovat pomoc psychologa, který vám i dítěti pomůže se s tím vším dlouhodobě vyrovnat.

Než si najdete vhodného odborníka a odhodláte se ho navštívit, zkuste opatrně pátrat na vlastní pěst. Vědět, na čem jste, je jednoznačně lepší než neustálé pochybnosti (pro vás oba). Zkuste se toho víc dozvědět o o gay komunitě, abyste lépe rozpoznala některé příznaky. Všímejte si víc manželových homosexuálních kamarádů a jejich vzájemného chování. Snažte se najít co nejvíc informací o mužské homosexualitě (nejlíp na internetu, v češtině např. na www.http://004.cz ). Můžete se také nenápadně podívat, jaké stránky manžel na internetu vyhledává, co si stahuje, s kým chatuje.. Pokud půjde o gay tématiku, je to jasné. (Nejspíš ale nenajdete nic, většina lidí po sobě maže historii stránek, které navštěvuje „soukromě"). Myslím, že byste mu při vhodné příležitosti mohla i jednorázově prohlédnout mobil. V jiných situacích bych něco takového rozhodně nedoporučovala, ale v tomhle případě jste myslím oprávněná hledat všemi cestami.

Je to závažný problém a jde nejen o budoucnost vašeho manželství, ale hlavně o vašeho syna. Čím dřív se situace ujasní, tím líp. Zamyslete se také nad manželovým dětstvím a rodinou - jaké má vztahy s otcem a matkou, jak byl vychovávaný, k jakým sportům a zábavám tíhnul apod. Měl před vámi nějaké známosti nebo jste byla jeho první dívka?

Tohle všechno musíte ovšem provádět nenápadně a taktně, což vyžaduje značné sebeovládání. Taky to nějaký čas potrvá. Není to vůbec jednoduchá situace, ale řešit se dá. Držím vám palce.