Dobrý den,

mám takový zvláštní problém a vůbec nevím, komu se s ním svěřit. Jde o věc příliš intimní na to, abych to probírala u kafe s kamarádkou. Nakonec mi přišlo nejlepší napsat o tom anonymně na internet.

Od začátku mě bavilo, že se s mým přítelem, později mužem, můžu bavit stejně jako s kamarádkou – obdivovat mužské zadky nebo se dohadovat u televize, který herec vypadá líp.

Pokud je to pravda, může mi to obrátit život naruby. Mám totiž podezření, že můj manžel je gay. Zní to fantasticky, ale vím, že takové případy se už staly, ale zároveň se uklidňuji s tím, že to nemůže potkat zrovna mě.

Než jsme se vzali, chodili jsme spolu dva roky a máme už tříletého chlapečka. Od začátku mě bavilo, že se s mým přítelem, později mužem, můžu bavit stejně jako s kamarádkou – obdivovat mužské zadky nebo se dohadovat u televize, který herec vypadá líp. Nebo naše hovory o módě, takový vkus má jen málokterý chlap. Pohoda.

Na sex nikdy moc nebyl, ale to mně ani nevadilo, já taky nejsem žádná vášnivka. Že bychom se nemilovali vůbec, to zase ne. V dobách zamilovanosti to bylo tak jednou za týden, pak jednou za čtrnáct dní a teď jednou za měsíc. Ale nemám důvod si stěžovat. Co se nedostávalo v klasickém sexu, nahradili jsme si v mazlení. To je zas časté až až a rozhodně ho neubývá.

Poprvé mě to napadlo, když jsem se dívala na nějaký film o homosexuálech. Říkám manželovi: To jsi ale úplně ty, jako ten hlavní hrdina. Obvykle by na takovou poznámku zareagoval smíchem a ještě by ho začal napodobovat. Jenže tentokrát se začal až hystericky bránit, že on není žádná buzna.

Pak jsem začala probírat jeho povahové rysy, z nichž nejvýraznější jsem popsala a červíček pochybností byl zaset.

Možná, že si to uvědomil až nedávno, brali jsme se poměrně mladí, oběma nám bylo jedenadvacet. Poslední dobou mi představil několik nových kamarádů, o kterých vyšlo najevo, že jsou gayové.

Náš vztah je hezký a pevný, nikdy by mě nenapadlo řešit, zda nám to vydrží. Byla jsem si jistá. Jenže... pokud je opravdu gay, obávám se, že nám to nevydrží. Respektive že mu už nebude stačit soužití se ženou, i když si spolu rozumí a mají synka, kterého nadevše miluje. Každý přece touží po naplnění citového života a to by mu žena asi nikdy poskytnout nemohla.

Možná, že si to uvědomil až nedávno, brali jsme se poměrně mladí, oběma nám bylo jedenadvacet. Poslední dobou mi představil několik nových kamarádů, o kterých vyšlo najevo, že jsou gayové. Taky začal chodit často po večerech ven. Někdy přizná, že byl s přáteli – povětšinou gayi, ale většinou tvrdí, že byl s klukama z práce. Jenže najednou po třech letech, když předtím šel maximálně na vánoční večírek a to jen, že to bylo více méně povinné?

A jsem u toho: Myslím, že možná někoho má. Snad bych byla radši, kdyby to byla žena. To bych měla s malým větší šance, že nás neopustí. Pokud je to muž a mé podezření je oprávněné, dřív nebo později se opravdu zamiluje a my půjdeme stranou.

Vůbec nevím, co dělat. Mám na něj uhodit, aby přiznal barvu? Nezesměšním se, pokud se pletu? A co když je to pravda? V tom případě je má nejistota lepší než tvrdá realita. Hrozně by mě ponížil. Opravdu nevím, jak se zachovat a na co se připravit. Pořád doufám, že se probudím a ukáže se, že to byl jen zlý sen a vedle mě leží zarostlý zpocený chlap, oblečený ve flanelové košili.

Díky za pozornost, věrná čtenářka Andula