Chystáme svatbu a všichni nám do toho mluví

Milá Mariano!

Souhlasím s Vámi. Na své vlastní svatbě by se měli cítit dobře hlavně nevěsta s ženichem. Máte právo mít takovou svatbu, jaká se líbí Vám! Dalo by se o tom možná ještě diskutovat při nějakém lehce praštěném nápadu jako svatba v balónu nebo v ponorce, ale i na ten byste měli koneckonců právo.

Dejte rodičům najevo, že jste jim za financování svatby vděční, ale nenechte se jejich penězi ovládat. To raději skromnou svatbu za vlastní.
Dříve takové dilema většinou neexistovalo. Rodiče vdávali dceru/ženili syna a automaticky o všem rozhodovali. Dnes se potomci klidně žení a vdávají bez „rodičovského požehnání“ a svatbu si organizují po svém. Organizace svatby se po staletí řídila tradičními pravidly, v nichž nebyl velký prostor pro diskuse. Moderní doba přinesla možnost volby: v kostele nebo na úřadě? Na louce nebo na zámku? Atd. atd. Svatba je významná rodinná událost a někteří rodiče si prostě nemohou pomoci, aby do ní svým dětem nezasahovali. Pokud to dětem vyhovuje, budiž, v pořádku to ale není. Vy máte svou vlastní představu, takže se konfliktu s rodiči asi nevyhnete. Konflikt ovšem není žádná tragédie, je to normální součást mezilidských vztahů. Jen musí probíhat konstruktivně a kultivovaně.

Máte své rodiče rádi a oni to s Vámi myslí dobře, tak k nim buďte vlídní (i když budete trvat na svém). Osvědčenou metodou, jak se ve vší slušnosti prosadit, je asertivní technika tzv. ohrané desky: Jako zaseknutý gramofon klidně trváte na svém názoru, nevztekáte se, ale také se nenecháváte zmanipulovat. V praxi by to mohlo vypadat nějak takto:

Matka: „Tak jsem ti napsala seznam hostů… Ptala jsem se v hotelu XY….“apod.
Vy: „ To jsi moc hodná, ale víš, my s Honzou chceme to a to…“ (Což opakujete v různých obměnách stále dokola).
Matka(rozčileně): „ Zbláznila ses? To nepřichází v úvahu, protože…“
Vy (klidně): „No to mě mrzí, že si to myslíš, ale my s Honzou chceme…“(opakujete si své).

Je velmi pravděpodobné, že nakonec rodiče umoříte a oni ustoupí. Můžete jim nabídnout důstojný kompromis, třeba „posvatební“ oslavu pro širší společnost (včetně těch otcových obchodních přátel), kterou ponecháte víceméně v jejich režii. Nebo se pokuste podat své původní plány v jiném balení (tzv. technika přerámování), např.: svatební oslavy pod širým nebem jsou běžné ve vyšších vrstvách v Anglii a Americe (což je pravda), u nás je to teď nejnovější trend (to nevíme, ale že by to na maminku nezabralo?)

Hlavně se netrapte! Svatba je radostná událost, ne drama. I kdyby něco nevyšlo přesně jak má, pusťte to z hlavy a buďte veselá nevěsta.