Otázku, proč zíváme, si položili i vědci a zjistili zajímavé skutečnosti. Zívání osvěžuje mozek a dokonce napomáhá soustředění. Vědci ze Státní univerzity v New Yorku Gordon a Andrew Gallupovi přišli na to, že zívání zrychluje průtok krve v mozku, ten se ochlazuje a začíná lépe fungovat. K tomuto zjištění dospěli vědci při pokusu se studenty, kterým promítali film, kde lidé zívali. Jak všichni víme, zívání je nakažlivé, a proto první část studentů měla dýchat ústy a druhá nosem. Studenti, kteří dýchali nosem, nezačali zívat, mozek jim nedal signál, že potřebuje ochlazení. Naopak, studenti, kteří dýchali ústy, téměř nepřetržitě zívali. Výzkumníci dokonce zkusili dávat studentům na čelo studené a teplé obklady. Takže pokud nechcete zívat, stačí si dát studený obklad. Teplé obklady zívání vyvolají.

Vlasta č. 1/2010
info

Vlasta č. 1/2010

Hippokrates to věděl

Z tohoto výzkumu také vyplývá, že zívání nepodporuje potřebu spánku, ale právě naopak, pomáhá mozek udržet v bdělém stavu. Pokud tedy někdo ve vaší společnosti zívá, vůbec to neznamená, že ho uspáváte a že se s vámi nudí. Ve skutečnosti chce dosáhnout toho, aby mu mozek lépe fungoval.

Už v pátém století před naším letopočtem antický lékař Hippokrates hledal odpovědi na to, proč lidé zívají a už tehdy dospěl ke stejným závěrům jako dnešní vědci. Doslova napsal, že „zívání vyhání z plic špatný vzduch a zrychluje krev, která proudí do mozku.“

Nepřesné závěry

K úplně jiným závěrům ovšem přišli vědci na začátcích výzkumu o zívání. Mysleli si, že když zíváme, pouze si doplňujeme chybějící kyslík, což je jen částečná pravda. Vysvětlení měli i k nakažlivosti zívání. Domnívali se, že když se v uzavřené místnosti vydýchá vzduch, zíváním se lidé snaží okysličit mozek. Do vysvětlení nakažlivosti zívání ale neuvedli, proč se lidé zíváním „nakazí“ i na otevřeném prostranství.

Proč se „nakazíme“?

Ve skupině zdravých a autistických dětí výzkumníci zjistili, že nakažlivost zívání je spojená s empatií, tedy s vcítěním se do situace druhých. Autistické děti při tomto pokusu zívaly s lidmi, kteří skutečně zívali, ale i s těmi, kteří to jen ústy naznačovali. Zdravé děti zívaly současně jen s osobami, které opravdu zívaly.

Zívání
info

Zívání

Spojitost empatie a zívání

Doktorka Catriona Morrisonová z univerzity v anglickém Leedsu také potvrdila nakažlivost zívání u empatických lidí. Provedla zajímavý pokus se studenty psychologie a strojařiny. Oběma skupinám řekla, že se zúčastní vědeckého experimentu. Když se studenti shromáždili v místnosti a trpělivě čekali na pokus, který s nimi měl být proveden, nevěděli, že tento už dávno probíhá. Vědci totiž do místnosti poslali člověka, který si měl desetkrát zívnout, a oni zatím pozorovali chování studentů. Budoucí psychologové se zíváním nakazili mnohem snáze než strojaři a potvrdili tak svou empatii a schopnost posoudit duševní rozpoložení jiných lidí.

Osvěžující činnost

Zívání je velmi užitečné a zdravé, protože se tak do všech buněk našeho těla dostává více kyslíku, snižuje se také hladina toxinů v celém organizmu a dokonce se uvolňuje oblast nervového systému v horní části břišního svalstva, která souvisí se špatným trávením.
Zívání také pomáhá zlepšit náladu a vyvolává produkci osvěžujících slz, které zvlhčují suché oči.

Pochybujete ještě o zívání, o kterém někteří lidé tvrdí, že je neslušné? Všimněte si také, že někteří atleti před startem zívají. Zívají i studenti před zkouškou a dokonce i hudebníci před koncertem. Mozek se totiž připravuje na důležitou událost.

I zvířata otevírají tlamu

Zívají také zvířata, hlavně savci a plazi. U hadů to není klasické zívání, souvisí s polykáním potravy větších rozměrů. Had „zívá“ většinou po jídle, když polkne větší kořist, aby si srovnal volně roztažitelné čelisti. Protahuje si nezávisle na sobě levou polovinu a pravou polovinu horní i dolní čelisti.

U dalších zvířat může mít zívání různý význam. Lvi zíváním upozorňují na výhružné chování, samci hrochů si zase zíváním měří sílu. Čím větší zívnutí, tím je hroch silnější. Psi a kočky zívají hlavně kvůli udobření se svými rivaly.

A jaké jsou „zívací“ statistiky u lidí? Každý člověk si přes den zívne alespoň jednou, někteří lidé to zvládnou i patnáctkrát. Až tři čtvrtiny lidí zívají ráno, když se vzbudí, polovina večer a po jídle si zívne jedna třetina všech lidí.

Stěžovali si vám někdy učitelé, že vaše děti ve škole zívají?

Zívání
info

Zívání

Nic si z toho nedělejte, učitelé to zřejmě ještě nepochopili. Možná si myslí, že jejich výklad o učivu malé žáky nudí, ale opak je pravdou. Děti si tím prokrvují mozek a snaží se více soustředit. Pokud tedy vaše dítko zívá, buďte rádi, roste vám doma inteligent a ve škole bude určitě patřit mezi jedničkáře.

I když je zívání stále ještě považované za neslušné, nebraňte se mu. Zívněte si se vší parádou, je to zdravé a doslova vám to zrestartuje celý organizmus. Zívá někdo ve vašem okolí a opět vás tím nakazil? Zívněte si s chutí také. Dokazuje to vaši empatii. Zívli jste si při čtení tohoto článku? Prima, můžete o sobě říct, že se dokážete vcítit do situace druhých lidí.

Zíval a šel sedět

Soudce v americkém státe Illinois propustil v půlce srpna na svobodu muže, který byl tři týdny ve vězení, protože hlasitě zíval během soudního procesu. Třiatřicetiletého Cliftona Williamse uznali vinným z pohrdání soudem a 23. července ho uvěznili. Za mřížemi mohl strávit až šest měsíců. Williams byl v inkriminovaný den jako divák u soudu, aby si vyslechl verdikt v případě jeho příbuzného. Prokurátor tehdy popsal jeho zívání jako hlasité a nekontrolované. Když stál Williams s pouty na rukou před propouštěcím soudcem, musel si od něho vyslechnout krátkou přednášku o kázni. Ve vězení nebyl podle soudce jen pro jedno obyčejné zívnutí, ale za to, že vydal zvuk, kterým úmyslně urazil soud.