Za úbytkem kostní hmoty, nebo-li osteoporózou, může stát i přehnaná štíhlost

Prohlédněte si všechny fotografie (20)

Za úbytkem kostní hmoty, neboli „řídnutím kostí“, odborně osteoporózou, může stát celá řada rizikových faktorů. Jak lze osteoporózu diagnostikovat včasně a předejít celé řadě komplikací, jako jsou například zlomeniny?

Přehnanou štíhlostí si mladistvý vzhled neuchováte, více najdete v galerii.

Osteoporóza

Osteoporóza je definována jako systémové onemocnění skeletu. Toto onemocnění je charakterizované poruchou mechanické odolnosti kostí, v jejímž důsledku velmi často hrozí zvýšené riziko zlomenin kostí. Mezi první varovný signál patří zlomenina dolní části předloktí nebo obratle, která se velmi často objeví po padesátém roku věku. Úbytek kostní hmoty může mít celou řadu příčin, mezi nejčastější patří hormonální vlivy, genetické predispozice či nedostatečná pohybová aktivita. S prevencí se musí začít včas, neboť žádná léčba nemůže kostní hmotu obnovit.

Rizikové faktory vzniku osteoporózy

Rizikových faktorů je celá řada, od genetických dispozic, přes hormonální vlivy, až po špatnou výživu a nedostatek pohybu. Snížená pohybová aktivita představuje významný rizikový faktor, který můžeme sami aktivně eliminovat. U žen mezi rizikové faktory patří nástup menopauzy před 45. rokem života a porucha menstruačního cyklu. Dalším faktorem je nadměrná tělesná výška nad 180 cm, ale také nízké BMI (Body Mass Index – index určující podváhu, normální hmotnost, nadváhu či obezitu). Snížením BMI pod 18, což je pás anorexie, dochází k výraznějšímu úbytku kostní hmoty a rozvoji osteoporózy. Na vzniku osteoporózy se podílejí také onemocnění štítné žlázy – snížená a snížená funkce, nedostatečný příjem vápníku, kouření, nadužívání alkoholu, léčba kortikoidy delší než 3 měsíce dávkou vyšší než 5 mg prednisonu, antiepileptická či psychiatrická léčba, systémové zánětlivé onemocnění, Crohnova nemoc, revmatoidní artritida, věk nad 65 let a rodinná anamnéza.

Diagnostika osteoporózy

Jednou z metod včasné diagnostiky může být denzitometrie. Denzitometrie je radiodiagnostická metoda, která stanovuje hustotu kostní tkáně a množství obsažených minerálů v kostech pomocí rentgenových paprsků. Toto vyšetření je významnou prevencí komplikací osteoporózy. Vyšetření je neinvazivní, bezbolestné a je podobné klasickému rentgenovému vyšetření. Pacienta však zatíží méně, než u standardního rentgenového snímku plic.

Kostní denzitometrie je často uváděna pod zkratkou DEXA (z anglického názvu Dual Energy X-ray Absorptiometry), neboli dvoufotonová absorpční rentgenová fotometrie. Snímkování, jak je z názvu patrné, se provádí s použitím dvou různých energií rentgenového záření. Podstatou vyšetření je tedy rozdíl mezi absorpcí prošlého rentgenového zářená v těle pro jednu a druhou energii, z obrazů se odečítá absorpce záření v měkkých tkáních vyšetřované tělesné oblasti. Čím je větší odstup energií záření, tím lepšího zobrazení obrysů kostí se dosáhne.

Vyšetření se netřeba obávat, efektivní dávka záření, kterou pacient obdrží je díky unikátní technologii mnohem menší, než u klasického snímku hrudníku.

Jak vyšetření probíhá?

Systém DEXA je nejrozšířenější metodou kostní denzitometrie. Vyšetření je neinvazivní, nebolestivé a je velmi podobné klasickému rentgenovému vyšetření. Před samotným vyšetřením není potřeba žádné speciální přípravy. Pacient se položí na vyšetřovací stůl, kolem kterého se pohybuje C-rameno s rentgenkou a detektorem. V dolní části pod pacientem je uložena rentgenka a v horní části detektor, na který dopadá prošlé rentgenové záření tělem pacienta. Rentgenka (zdroj rentgenového záření) a detektor se současně pohybují meandrovitým pohybem nad vyšetřovaným místem. Kompletní procedura trvá v závislosti na vyšetřované oblasti těla několik minut (přibližně 10–30 minut).

Před vyšetřením je pacient změřen, neboť výška pacienta je ukazatelem zvětšující se hrudní kyfózy (zakřivení hrudní páteře dozadu) nebo celkového zhoršení stavu bederní a hrudní páteře v důsledku změn obratlových těl. Před vyšetřením rovněž vyplní dotazník, kterým se zjišťuje anamnéza a rizikové faktory.

Vyšetření nelze provést, pokud pacient v posledních sedmi dnech podstoupil vyšetření na nukleární medicíně, nebo byl na jiném vyšetření, kde mu byla do těla aplikována kontrastní látka. Kontraindikací je rovněž těhotenství, pokud má pacient v těle nějaký ortopedický implantát (např. umělý kloub) nebo již došlo ke zlomenině, která by výsledek vyšetření zkreslila.

Existuje nějaká prevence?

Prevence je velmi důležitá, neexistuje totiž nic, co by ztracenou kostní hmotu znovu obnovilo. Mezi svalovou a kostní hmotu je přímá úměra, lidé se svaly mají pevné a mohutné kosti. Prevence je veskrze jednoduchá, pravidelně se hýbejte, fyzická aktivita je důležitá. Například plavání a cvičení ve vodě upravuje svalovou koordinaci a zlepší celkovou kvalitu a kondici života. Konzumujte vyváženou a pestrou stravu s dostatečným zastoupením rostlinné složky, která příznivě ovlivňuje osídlení užitečnou střevní mikrobiotou (ta je důležitá pro vstřebávání vitamínů a minerálů ze stravy). Do jídelníčku určitě zařaďte ovoce, zeleninu, vlákninu, fermentované mléčné produkty, olivový olej, ryby, bílé maso. Středomořská strava má všeobecně vysoký protizánětlivý index a konzumace takové stravy významně snižuje riziko zlomenin. Pro vstřebávání vápníku ze střeva je nezbytný také vitamín D, pokud ho má tělo málo, vezme si zásobu z kostí. Vitamín D však netřeba při jeho dostatku dodávat synteticky, vystačíte si s rozmanitou a vyváženou stravou.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky