Tři hodiny denně bychom měli strávit ve stoje. Co nám to přinese?

Když už telefonujete či chatujete, alespoň při tom stůjte.

Obyvatelé vyspělých států stráví denně až dvanáct hodin vsedě. To je pro jejich organismus nepřirozená poloha, která vede k různým poškozením zdraví.

PROČ MAJÍ PRŮVODČÍ MÉNĚ INFARKTŮ NEŽ ŘIDIČI?

Miliony lidí žijí tak, že ráno sednou do auta, odjedou do práce, kde osm hodin sedí, a zase se autem vrátí domů, kde stráví večer na pohovce před televizorem. Nepatříte náhodou také mezi ně? Pokud ano, pak vězte, že vědci z univerzity v britském Chesteru pro vás mají důležitou zprávu: přemírou sezení ubližujete svému zdraví. Dá se to ale naštěstí vcelku snadno napravit.

Nikdy v minulosti lidstvo netrávilo tolik času vsedě,“ říká vedoucí studie dr. John Buckley. „Naopak bylo běžné, že řemeslníci, písaři i lidé řady dalších profesí při práci stáli. Svá díla například vestoje napsali Goethe, Dumas či Hemingway. Dokonce i politik Churchill při psaní stál, i když to na jeho postavě nebylo vidět.“ Poznalo se to ale na jeho zdraví. Jak zjistilo už několik studií, nejnověji ta z Chesteru, vsedě se lidem nedostatečně vyvíjejí některé hormony jako inzulin či enzymy.

Důsledkem je cukrovka, choroby srdce a cév způsobené špatným odbouráváním krevních tuků i řada dalších zdravotních potíží. Poprvé byl tento fakt prokázán v roce 1950 při velké studii o pracovnících veřejné dopravy. Tehdy se přišlo na to, že řidiči autobusů mají víc než dvojnásobné riziko infarktu ve srovnání s kolegy průvodčími.

Potížím ale lze předejít, pokud lidé se sedavým zaměstnáním denně aspoň tři hodiny stojí. Vědci radí: zvykněte si stát například při telefonování či zásadně chodit do schodů! Ony tři hodiny denně vás navíc za rok „připraví“ asi o pět kilogramů váhy.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek