Příběh 1.

Jana: Neumí se radovat

Jana (34) se vždy snažila o to, aby byla ve škole i v práci nejlepší. Kolegové ji považovali za velmi schopnou, ale tajně se o ní říkalo, že je workholička. Po vysoké škole nastoupila ve velké bance na pozici, kterou měla již dávno vyhlédnutou. V tom období ale začaly její problémy.

Jana zjistila, že jí nic netěší. V práci má úspěchy, může si leccos koupit, kamkoliv vycestovat. Z ničeho se ale neumí radovat, volný čas tráví v práci a žije v neustálém vnitřním napětí a presu. V noci špatně spí, nedokáže se uvolnit. Jana je typickým případem příliš zaměstnané ženy, která nebere ohled na své pocity a stres si nepřipouští. To se jí ale nemusí vyplatit. Z lékařského hlediska by měla okamžitě zvolnit tempo a nalézt si takovou činnost a relaxaci, která bude kompenzovat silné stresové situace v práci a vybalancuje soustavné pocity napětí.

Příběh 2.

Kamila: Muž ji opustil

Kamila (40) se po mateřské vrátila do práce, aby pomohla rodinnému rozpočtu. Manžel sice nesouhlasil, ale Kamila chtěla do práce, aby si mohli kromě splácení hypotéky a různých půjček dovolit i třeba hezkou dovolenou. Jejich starší dcera se dostala do věku, kdy měla větší nároky na oblečení a Kamila jí chtěla všechno dopřát.

Po dvou letech, kdy Kamila zvládala práci i domácnost na jedničku, ale začala mít pocity úzkosti, neustálého napětí, v noci nedokázala spát, z ničeho neměla radost. I jejich manželství se v tomto období změnilo, manžel byl čím dál častěji mimo domov, víkendy s rodinou vyměnil za firemní večírky nebo služební cesty. Kamila všechny problémy řešila prací a po nějaké době jí manžel oznámil, že odchází, protože si našel jinou ženu. Kamila se zhroutila a nemohla pochopit, co se to stalo.

Tiché nebezpečí

S velkou stresovou zátěží si dokážeme poradit, protože si uvědomujeme její riziko. Když prožíváme těžké období (jako je třeba rozvod nebo úmrtí v rodině), tak si uvědomujeme, že se s tím musíme nějakým způsobem vypořádat. Překvapivě ale drobnější stresory jsou mnohem záludnější. Člověk se jimi nechává často ničit, aniž by si to uvědomoval. Tyto drobné »stresíky« se však v člověku časem nashromáždí a ten může závažně onemocnět. V tom spočívá jejich záludnost.

Doba přeje stresu

Stres. Kdo z nás to slovo nikdy nepoužil. Dostalo se do slovníku každého z nás. Víte ale, jak moc vám může stres uškodit? Proč se lidé dostávají do stresu častěji a mnohem snadněji než kdykoliv předtím? Žijeme v uspěchané době plné nejistot. Stále více lidí pociťuje, že může kdykoliv přijít o práci, tím pádem třeba i o možnost splácet hypotéku na bydlení a najednou je tu lavina problémů, které člověk nechce v žádném případě zažít. Prostě se to nesmí stát. A člověk dělá všechno proto, aby se mu nic takového nestalo. Řeší v zaměstnání úkoly navíc, nemá čas se v klidu najíst, chodí pozdě domů a v noci se mu pak nedaří usnout. To proto, že stres nezná hranice. Člověk vystresovaný z práce si většinou způsobuje problémy i mimo zaměstnání. A tak se problémy hromadí, až jednoho krásného dne zkolabuje v důsledku vyčerpání, protože jejich organismus zkrátka moc dlouhou dobu »jel« na rezervy. Nenechte to dojít tak daleko! Vaše tělo nevydrží vše. Zastavte se dřív, než bude pozdě!

Jak si poradit se stresem?

Zkuste si každý den najít alespoň chvilku, kdy se budete věnovat jen sama sobě. Existuje mnoho způsobů, jak relaxovat. Můžete relaxovat přímo pod dozorem psychoterapeuta. Můžete se naučit nějaké relaxační techniky. Nebo můžete jednoduše dělat to, co vás baví. Poslouchejte příjemnou hudbu, zajděte na squash, do posilovny nebo si jděte zaběhat. A co koně, jóga, vaření nebo golf? Je opravdu z čeho vybírat. Že máte spoustu práce a nemáte na koníčky čas? Výmluva! Když budete chtít, jistě si dokážete ze svého běžného dne ukrojit alespoň půlhodinu času.

Proč nechodíme do přírody

Zavzpomínejte. Kolikrát jste se vy sama v poslední době procházela přírodou a nevnímala starosti všedního dne? Že vám nečiní potíže si nějakou takovou vzpomínku vybavit? Tak to patříte mezi velmi světlé výjimky, které se ještě od přírody neodtrhly jako ostatní. Proč už tolik nevyhledáváme přírodu? Nemáme čas. Moderní svět nás uchvátil natolik, že když máme volnou chvilku, hledáme si úplně jinou zábavu. Vyrazíme do kina nebo do nového baru, ale neuvědomujeme si, že živou přírodu nic nenahradí.

Příroda jako lék na duši

Příroda je totiž balzám na duši. Proč nám pobyt v přírodě dělá tak dobře? Je to právě tím klidem, který v hlučném městě nenajdete. Město je dynamické, strhuje vás a nedá vám chvilku odpočinku. Pořád se kolem vás něco děje, ale v přírodě je to jiné. Čas se tu zastavil a vy nic nemusíte. Pokud na sobě pociťujete známky stresu, rozhodně již výlet či procházky neodkládejte a najděte si na sebe čas. Do práce se vrátíte odpočatí a všechny problémy se vám budou zdát zvladatelnější.