Špenát od A do Z

Špenát od A do Z

Máte od dětství odpor ke špenátu? Zkuste ho překonat, přicházíte o zdravou pochoutku, která rozhodně prospěje vašemu zdraví.

Mohlo by vás také zajímat: Řeřicha: Svěží chuť do salátů i na chleba nebo Bylinky: 5 druhů vhodných na balkon či parapet

Odkud špenát pochází?

Špenát pochází z oblasti Íránu a Afghánistánu, kde byl nejspíš vyšlechtěn z planě rostoucího předka. Do Evropy ho pravděpodobně přinesli Španělé a postupem doby získal na velké oblibě, díky své typické chuti a vysoké výživné hodnotě. Zatímco na Blízkém východě a v Asii se tato plodina pěstovala již od počátku našeho letopočtu, do Evropy si našel špenát cestu až mnohem později. Na polích se zde začal pěstovat až ve 14. století.

Vypěstujte si ho sami

Není až tak náročné ho získat vypěstováním. Špenát potřebuje spíše zásaditou půdu, častou zálivku a hnojení. Pokud se raději zásobíte dopředu, vystačíte se špenátem mraženým. Koupit můžete jak protlak, tak celé mražené listy, či listy krájené. Čerstvý špenát nesmí mít ovadlé, nebo zažloutlé lístky, měl by mít tmavě zelenou barvu. Dlouhým skladováním ztrácí rychle své zdraví prospěšné látky.

Špenát od A do Z

Co špenát obsahuje?

Ne nadarmo právě po špenátu Pepku námořníkovi tak krásně rostly svaly. Ve špenátu je totiž obsaženo poměrně značné množství bílkovin, na rozdíl od tuku, který je v něm obsažen minimálně. Tím ale výčet zdraví prospěšných látek nekončí. Co se týče minerálních látek, konzumací špenátu přijímáme zejména draslík, vápník a fosfor.

Za co může jedna desetinná čárka...

Traduje se, že špenát je velmi bohatý na železo, to však není pravda. Koncem 19. století totiž došlo omylem k posunutí desetinné čárky a celé generace tak věřily, že špenát je nenahraditelným zdrojem tohoto kovu. Na omyl se přišlo až koncem první poloviny 20.století, ale tento mýtus je dodnes rozšířen mezi veřejností. Železa není ve špenátu o nic víc, než v kterékoli jiné zelenině. Bohatý je ale na betakaroten, vitamin A, C a některé ze skupiny vitaminů B.

Špenát od A do Z

Co mu nelze upřít

Vysoký obsah karotenoidů, především známého betakarotenu, dělá ze špenátu významného ochránce našeho zdraví. Betakaroten je vysoce funkční antioxidant, chrání naše tělo před volnými radikály a zbavuje ho těžkých kovů, hraje významnou roli např. v prevenci rakoviny a jiných, tzv. civilizačních chorob. Betakaroten také propůjčuje naší kůži »zdravou barvu«, chrání nás před negativními účinky slunečního záření a zlepšuje opalování kůže, přispívá k zachování mladého vzhledu a pomáhá v boji proti vráskám.

Zdraví ze zahrádky

Vitamin A-retinol, je známý svou nepostradatelností pro zdraví lidského zraku. Je také účinným ochráncem sliznic v těle, pomáhá při zachování jejich obranyschopnosti vůči virům, způsobujícím např. bronchitidu, rýmu, záněty plic atd. Z vitaminů skupiny B najdeme ve špenátu především biotin (B8), vitamin důležitý pro zdravé vlasy, nehty, kůži a správnou funkci pohybového aparátu. Dále niacin (B3), vitamin pro zdravý spánek, látkovou výměnu, silné srdce a cévní systém. Kyselina listová (B9 - acidum folicum) je také bohatě obsažena ve špenátu. Tento vitamin je často doporučován ženám v těhotenství pro zdravý vývoj plodu, ale i pro samotnou plodnost ženy. Je důležitý též pro mentální zdraví, krvetvorbu, zdravý sluch a jako prevence srdečních chorob a mozkových příhod.

Špenát od A do Z

Využití v kuchyni

Je škoda používat špenát výhradně ve formě protlaku k masu a knedlíkům. Klidně si z něj udělejte salát, nebo jím ozdobte obložené chleby. Výborný je také zapékaný – jako náplň do těsta, vyzkoušejte ho s těstem listovým. Ze špenátu můžete uvařit opravdu vynikající polévku (na tu, co jste mívali ve školní jídelně, klidně zapomeňte). No a v neposlední řadě tu jsou těstoviny. Špenát se dobře doplňuje se sýrem, popřípadě smetanou. Nejzdravější a nejefektivnější je příprava špenátových lístků v páře, doba varu by měla být co nejkratší.

Zajímavé recepty ze špenátu najdete ZDE

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek