Lída, 33 let: „Silvestra neslavím několik let.“

„Silvestra neslavím už několik let. Přijde mi hloupé radovat se a pít, když není proč. Vždyť zase budeme o rok starší, v novém roce mě nečeká nic závratného, tak nevidím důvod, co mám vlastně oslavovat. Navíc jsem sama, partner v nedohlednu, a tak půjdu do práce, večer přijdu domů jako obvykle, chvíli si budu číst a půjdu spát. Prostě Silvestr je pro mě jako každý jiný všední den. Má jedinou výhodu – druhý den je svátek, a tak se můžu pořádně vyspat.“

Laďka, 35 let: „Všechno kolem Silvestra nesnáším.“

„Silvestra neslavím a nikdo mě k tomu nedonutí. Všechno kolem něj totiž nesnáším – organizované veselí, narvané hospody, přemíru alkoholu. Nemám ráda ani ohňostroje, dělají mi zle hlasité rány, takže si zalezu doma do postele a tiše trpím. Manžel bývá každý rok v práci, tak ke slavení stejně není důvod. Oslavu si uděláme, kdy máme chuť, a ne, když slaví všichni. Prostě tento den neuznávám a tečka.“

Katka, 39 let: „Silvestr vždy dopadl katastrofálně.“

„Dřív jsem se snažila na Silvestra naplánovat program, avšak vždycky dopadl katastrofálně. Známí na naší chatě se opili do němoty a celou ji zaneřádili, takže jsem na Nový rok celý den uklízela. Na dovolené v Egyptě byla taková zima a vítr, že jsme seděli na pokoji a nemohli ani k bazénu. A když jsme vyrazili u nás na ohňostroj, zranila přítele petarda. Od té doby Silvestra nemám ráda, zůstávám doma s dětmi a díváme se na televizi. Kdyby tento den zrušili, chybět mi rozhodně nebude.“

Zlata, 45 let: „Nemám náladu se cíleně opíjet.“

„Silvestra trávím už několik let sama a začínám ho nesnášet čím dál víc. Jsem rozvedená, děti jsou odrostlé, všichni známí mají jiné zájmy. A já nemám náladu vyrazit někam do hospody a cíleně se opíjet. A tak Silvestr řeším po svém. Nakoupím si DVD s komediemi a celý den se dívám a u toho si dopřávám dobrého jídla. Tradičně v jedenáct večer jdu spát, do půlnoci se mi podaří tvrdě usnout a probudím se až v dalším roce. Takový den nemá chybu, ale s oslavou Silvestra nemá nic společného.“

Stanislava, 49 let: „Silvestr je pro mě noční můrou.“

„Partner je záchranář a na Vánoce i Silvestra má vždycky službu… A tak nesnáším nejen Silvestr, ale i Vánoce. Jsem totiž pořád sama… Děti nemáme, bydlíme na odlehlém místě a nemáme ani žádné sousedy. Navíc nám pravidelně na svátky vypadává díky sněhu proud, nesvítí světlo, nejde televize. A tak sedím sama u svíčky, popíjím víno a pláču. Nemám sílu nějak změnit život, i když si pořád říkám, že pokud něco neudělám, tak se zblázním. Silvestr a svátky jsou pro mě zkrátka noční můrou.“

Petra, 55 let: „Manžel pouštěl rachejtle – a už se nevrátil.“

„Můj příběh je velice smutný a kdo ho zná, nediví se, že z hloubi duše nesnáším silvestrovské oslavy. Manžel byl blázen do petard a na konec roku se vždycky těšil jako malé dítě. Rachejtle a podobné věci miloval. Bohužel až natolik, že si je i sám vyráběl. A tak se stalo to, čeho jsem se nejvíc bála. Před několika lety šel ven odpálit svou největší rachejtli – a už se nevrátil. Vybuchla mu totiž v rukou… Od té doby jsem sama a na konci roku jen brečím a brečím. Nikdy se nesmířím s tím, že mi Silvestr vzal manžela.“

Také neslavíte Silvestra? A proč? Napište nám!