Dlouhá léta jsme žili v přesvědčení, že pití kávy je zlozvykem, který přináší četná zdravotní rizika. Dnes je ovšem, jestli tomu dobře rozumím, všechno jinak.

Zní to paradoxně, ale je to skutečně tak. Dříve lékaři při zjišťování anamnézy pacienta zjišťovali mimo jiné právě to, kolik vypije pravidelně šálků černé kávy. My už jsme ale našim lékařům zakázali, aby pití kávy řadili mezi špatné návyky…

Jak vlastně vznikly předsudky o škodlivosti kávy?

Káva byla od té doby, kdy poprvé přišla do Evropy, což už je 500 let, opředena mýty o škodlivosti. Byla považována za ďáblův nápoj jednak proto, že pochází z arabské, tedy cizí kultury, a také proto, že s jejím popíjením bylo spojováno vysedávání v kavárnách, kouření a nicnedělání. Dlouho existovalo podezření, že pití kávy se spolupodílí na vzniku ischemické choroby srdeční, na hypertenzi, což tedy částečně pravdou je, byla spojována s vředovou chorobou a vyšším množstvím tvorby nádorů.

Jak je to tedy doopravdy?

Měl jsem to štěstí, že mne jako lékaře a náruživého pijáka kávy před lety oslovili, zda bych se nechtěl podílet na činnosti nově vzniklého Institutu kávy, který jsme nyní s kolegy lékaři převzali do vlastní gesce. Naším hlavním posláním v tomto směru byla demytizace škodlivosti kávy. Šlo v podstatě o to sledovat zahraniční vědecké studie, překládat je a zpřístupňovat informace široké veřejnosti. A přiznám se, že sám jsem byl překvapen, protože jsem do té doby považoval vlastní pití kávy za zlozvyk, ale zjistil jsem, že káva je nápoj, který má příznivé účinky na zdraví člověka. Málo se ví, že kromě toho základního alkaloidu, kvůli němuž se káva pije, tedy kofeinu, obsahuje více než 2 000 dalších aktivních látek, mezi nimi významné antioxidanty, takže doporučené čtyři až šest šálků obsahují tolik antioxidantů, kolik odpovídá antioxidační aktivitě čtvrt kilogramu čerstvého ovoce. Nechci říkat, abychom nahrazovali ovoce kávou, ale antioxidační potenciál tam skutečně je.

Mohl byste vysvětlit, jak káva v lidském těle působí?

Kofein způsobuje zvýšení sekrece kyseliny solné v žaludku, to je důvod, proč nám po kávě tak chutná, ale zároveň tímto brání infekcím trávicího traktu, gastritidě a gastroenteritidě. Je ale třeba říct, že u lidí, kteří mají floridní vřed nebo refluxní ezofagitidu, kávu nedoporučujeme. Kofein má kromě toho stimulační účinek na centrální nervový systém, na mozek, což způsobuje snížení únavy a zvýšení bdělosti. To také není nic negativního. Další mýtus byl spojený s předpokladem, že káva dehydratuje organismus, ale studie, které byly prováděny, ukázaly, že to není úplně pravda. Nárazové pití kávy dehydratovat může, ale pravidelné nikoli, protože tam se postupem času organismus přizpůsobí.

Co lidé, kteří trpí vysokým tlakem?

Pokud bude mít pacient neléčenou hypertenzi, káva vhodná není, ale pokud je krevní tlak kontrolován, není s tím z lékařského hlediska problém.

A děti? Je pravda, že pro ně není vhodná?

Víte, to je taková až legrační otázka. My na jedné straně zakazujeme dětem kávu, ale ony na straně druhé běžně pijí ve velkém množství kolové nápoje, jedí čokoládu, která má také vysoký obsah podobných alkaloidů, anebo si dokonce kupují energetické drinky, kde je nejen daleko větší množství kofeinu než v kávě, ale ještě navíc taurin a další látky. Nemám tedy osobně důvod nekoupit kapučíno osmiletému dítěti, tím spíše, že v Itálii vzniklo původně nikoli pro dospělé, ale právě pro děti. Kultura kapučína vznikla proto, aby do kavárny s rodinou mohly chodit i ony. Tam s tím absolutně nemají problém a ani nemají důvod. Problematické vnímání dětského pití kávy u nás souvisí spíše s kulturními zvyklostmi, které z něj děti vylučují, ale rozhodně ne se zdravotními účinky.

Celý život žiji v přesvědčení, že káva je těžká na žaludek a zdravější je čaj. Ani to už neplatí?

Záleží, o jaký čaj jde, ovšem silný černý čaj v zásadě obsahuje místo kofeinu tein, který má sice pomalejší nástup, ale jeho působení zase trvá déle. Lidé, kteří třeba mají vředovou chorobu, kvůli tomu paradoxně často nepijí kávu, ale nahrazují ji černým čajem, kde je právě kvůli delší době účinku vyšší riziko stimulace kyseliny solné a vzniku vředu. Takže neplatí.

Nakolik je pití kávy přínosné psychicky?

Velmi. Takové to zklidnění u šálku kávy, kdy musíme volky nevolky počkat, než trochu vychladne, abychom se nespálili, je ve spěchu a shonu vítaným odpočinkem pro duši. A když se k tomu přidá vůně kávy, přináší to člověku hluboký zážitek a radost.

Autor: Ondřej Mrázek