Margit Slimáková: Nikdo nepotřebuje diety, hubnutí spočívá v něčem jiném

Margit Slimáková
Margit Slimáková
Zdroj: profimedia
Margit Slimáková

„Žádné dítě se nenarodí s touhou po sladké tyčince. Vše závisí na rodičích a jejich přístupu k výživě. Děti budou jíst to, co jedí jejich rodiče,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Co vás jako absolventku farmaceutické fakulty přivedlo ke studiu zdravé výživy a jejího významu pro člověka v dnešním světě?

Paradoxně to byly právě zkušenosti, které jsem získala v průběhu studia oficiálních farmakoterapeutických postupů, tedy podávání léků. Uvědomila jsem si, že mnohem důležitější, než léčit, je nemocem předcházet, protože léky jsou sice vysoce účinné, ale zároveň mají obrovské nežádoucí účinky. Když budeme méně nemocní, bude to příjemnější, klidnější a levnější pro nás pro všechny.

Měla jsem to štěstí, že jsem působila deset let v Německu a Spojených státech, kde jsem se v tomto směru mnohé naučila ještě začátkem 90. let, kdy tady žádní výživoví poradci nebyli. Když jsem se vrátila, zjistila jsem, že jsou tu hromady výživových poradců s velmi rozdílnými zkušenostmi i úrovní vzdělání. 

Všiml jsem si, že jednotliví výživoví poradci poskytují rozdílné a často protichůdné rady ohledně zdravé výživy. Jak se v tom má obyčejný smrtelník orientovat, aby jim nenaletěl?

Nejdříve je nutné zjistit, nakolik je ten který poradce nezávislý. Jakmile narazíme na někoho, kdo tvrdí, že pro zdraví dětí je nejlepší polykat nejrůznější potravinové doplňky, které vám často za přemrštěnou cenu hodlá prodat, je lépe jít o dům dál.

Většinu speciálních potravin, diet, výživových programů a jídelníčků tohoto druhu valná část z nás vůbec nepotřebuje.

Pokud se bude držet základní jednoduché zásady – jíst skutečné potraviny – obejde se bez poradce. Potřebujeme spíš poradit, jak se naučit kváskový chleba nebo kde seženeme kvalitní farmářské výrobky.

Nemohu se zbavit dojmu, že módní a senzačně se tvářící studie a články o zázračně zdravých potravinách mnohdy jen uvrhají lidi do chaosu. Proto spíše radím, aby si lidé naordinovali mediální dietu a raději naslouchali svému tělu. Pro péči rodičů o děti to samozřejmě platí dvojnásob. 

Mohla byste vysvětlit, jaké potraviny jsou podle vás skutečně vhodné, a jaké ne?

Pro kojence je základní skutečnou potravinou jednoznačně mateřské mléko, to všichni víme. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je třeba šest měsíců plně kojit a ideální je pokračovat v tom do dvou až do tří let dítěte.

Skutečné potraviny jsou vlastně jakékoli základní potraviny rostlinného původu, ideálně z kvalitní půdy, i živočišného původu, ideálně ze zvířat, s nimiž se slušně zachází a jedí skutečně přírodní krmiva. Jak nedávno zaznělo na jedné konferenci, mastné kyseliny ze šťastné kačeny mohou být našemu organismu prospěšnější, než z vystresovaného lososa. Zásadní je, aby šlo o průmyslově minimálně zpracované potraviny, například kvašené zelí, ideálně vykvašené vámi osobně doma. V supermarketu totiž někdy prodávají kyselé zelí, které je následně sterilizované, čímž se částečně zničí prospěšné látky. 

S jakými prohřešky proti principům zdravé výživy dětí se v praxi nejčastěji setkáváte?

Spousta dětí je u nás dávkována cukrem každé dvě hodiny, takže je jen otázkou času a genetické dispozice, kdy se dostaví problémy s nadváhou nebo onemocnění cukrovkou II. typu. Dnes už navíc odborníci spojují předávkování sacharidy s demencí a Alzheimerovou chorobou. Jde tedy o takzvané civilizační choroby, které po nás děti nevědomky dědí.

Zásadním celospolečenským problémem je masové rozšíření inzulinové rezistence, která vzniká jako důsledek přejídání se sacharidy. Přesně tomu dnes čelí ve vyspělých zemích většina dětí závislých na průmyslově zpracovaných sacharidech, což přináší obrovské zdravotní problémy. 

Co mají rodiče dělat, aby své dítě vymanili ze závislosti na sacharidech a průmyslových potravinách?

Pokud rodiče jedí správně a kvalitně a nehromadí doma sladkosti, dítě bude zcela přirozeně jíst to, co oni. Když ho ale budeme od malička krmit cukrem a uvědomíme si to až ve chvíli, když mu bude třináct, už je pozdě. Jestliže mu v tomto věku řekneme, ať jí to a to, protože je to zdravé, maximálně ho znechutíme a nechtě v něm vzbudíme touhu po zakázaném ovoci. Výživové návyky nelze vnucovat edukačně, ale jedině vlastním příkladem, který dítě rádo a přirozeně napodobí.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky