Rozhovor se zootechničkou: Kde se vlastně bere mléko, které si lijeme do kávy

Reklamní idilický snímek ze života krav. Je to spíše ale vyjímka.
Reklamní idilický snímek ze života krav. Je to spíše ale vyjímka.

Ing. Romana Šonková, vzděláním zootechnička, je českou zástupkyní mezinárodní organizace Compassion in World Farming, usilující o lepší život pro hospodářská zvířata po celém světě. A protože o prospěšnosti či naopak negativech mléka hovoříme stále jen z pohledu nás, konzumentů, je dobré se také jednou zeptat nějakého odborníka na pozadí toho všeho. Na to, co mléčný průmysl znamená pro krávu…

Co znamená být krávou v mléčném velkochovu?

Mléčný průmysl by nejraději zapomněl na to, že kráva je živý tvor. Dřív se pásla na pastvině, pak šla do stáje, kde ji podojili, čas od času měla mládě. Přirozený život současný průmysl zahubil. Z krávy udělal doslova dojnou krávu. Stroj na mléko.

Co je pro ni největší problém?

Je jich víc. Ne každý si uvědomuje, že kráva nemá mléko automaticky. Že k žádané produkci musí opakovaně rodit telata. Ta přicházejí na svět půl napůl – jalovice a býci, kteří jsou vlastně nežádoucím produktem. Narodili se v linii šlechtěné na „mléčnou“, nikoli „masnou“ užitkovost, a tak se moc nehodí na výkrm, protože nenarostou tolik jako „masní“ býci. Dříve se chovalo více krav pro kombinovanou užitkovost – pro mléko a maso. Dnes je to vesměs rozdělené. Býčci v mléčném průmyslu jsou „ekonomicky nevýhodní“. Chovatelé jsou rádi, když se jim je podaří prodat ještě neodstavené někam za hranice, kde je využijí na telecí maso.

Nenechávají se na další chov?

Ne, krávy jsou inseminované semenem několika vybraných plemenných býků. O přirozené plemenitbě se uvažuje pouze v podmínkách ekologického zemědělství.

Když se narodí kravička?

Buď zůstává přímo na farmě, což je lepší, pokud se však do chovu nehodí, čeká ji podobný osud jako býčka.

Jak dlouho zůstávají telata s matkou?

Ze zákona mají nárok napít se mleziva, protože tím získávají velké množství prospěšných látek. Je to tedy i ekonomicky výhodné. Odpovědí na vaši otázku je: obvykle pár chvil, maximálně jeden den.

Proč se dávají tak brzy pryč?

Aby neupíjela mléko, které chovatel potřebuje prodat. Telátka putují většinou do individuálních boudiček s minimálním venkovním prostorem. Jsou naprosto zoufalá, protože instinkty jim velí vyhledávat matku, sát její mléko, cítit její ochranu a péči. Tu možnost nemají. Telátka často trpí průjmy a jsou velmi náchylná na dýchací potíže. Dnes hodně mluvíme o tzv. „animal welfare“, tedy životní pohodě zvířat. Typický velkochov však rozhodně skutečnou pohodu neposkytuje ani teleti, ani krávě.

Jak často má kráva mládě?

Snaha je, aby telata šla co nejrychleji po sobě, tedy alespoň jednou za rok. Kráva produkuje mléko a současně v ní roste další tele, což je pro organismus obrovská zátěž. Cyklus pokračuje tak dlouho, dokud kráva zabřezává a obstojně dojí. Během života krávy často trpí bolestivými záněty vemene, kulhavostí a trávicími potížemi. Vyčerpaný organismus přestává být brzy plodný. Jakmile kráva přestane být plodná nebo málo dojí, jde na jatka. Krávy běžně posílají na jatka v pěti letech, po třech laktacích. Jejich přirozený věk je však přitom i 20 let.

Bývají lepší podmínky na menších farmách?

Všechno je dnes podřízeno diktátu peněz. I citlivější zemědělci byli vrženi do velmi krutého systému. Pokud chtějí zůstat v živočišné výrobě, musí respektovat zajetá pravidla. Přirozené potřeby zvířat naplňují více pastevní chovy a biochovy, což se pak projeví i vyšší kvalitou mléka.

Promítá se do kvality mléka i stres, který kráva zažívá při nevhodném chovu, neustálých porodech s následným odebíráním mláďat?

Vedou se diskuse, zda matka trpí méně, když jí odeberou tele hned, nebo až po pár dnech. Každopádně odebírání mláďat trauma je. Pokud chceme pít mléko, tohle trauma tam vždycky bude. Kvalita produktů od zvířat závisí na kvalitě jejich života. Týká se to měřitelných nutričních hodnot, ale i zatím neprobádaných „informací“, které do mléka kráva vkládá tím, co prožívá, a které s mlékem přijímáme.

Krabice s mlékem však vypadá idylicky – kráva s telátkem na pastvě…

Ano. Jenže ta kráva možná pastvinu v životě neviděla a vlastní tele sotva zahlédla. Tohle mléčný průmysl ukazovat nechce. Bohužel jsme jako spotřebitelé udržováni v nevědomosti. Je načase žádat po obchodnících poctivé označování potravin podle toho, jak jsou zvířata chována, abychom se mohli rozhodnout, jaké zacházení se zvířaty svým nákupem podpoříme. U vajec to už takto funguje.

Další články

Lu Gregorová

Trend: Fitko v obýváku

Nepotřebujete permanentku, nemusíte bojovat s rezervačním systémem v přeplněném fitku. Stačí vzít do ruky ručník nebo karimatku, lahev s vodou a…

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky