Proč jíst jogurt?

Proč jíst jogurt?

Jogurt, jogurtová mléka, acidofilní mléko, kefír, šlehané podmáslí, mléčné nápoje s probiotickou kulturou, smetanový zákys, kysaná smetana…

Možná si také kladete otázku, proč vlastně jíst tzv. zakysané, neboli fermentované mléčné výrobky. Přinášíme vám tedy stručný výčet pozitivních účinků. A navíc se můžete o jejich blahodárnosti přesvědčit díky naší soutěži sami.

  • Jako přírodní zdroj plnohodnotných bílkovin, vápníku, fosforu a řady vitaminů skupiny B patří zakysané výrobky z pohledu výživy mezi nejvýznamnější skupinu mléčných výrobků.
  • Bakteriální kultury obsažené např. v jogurtech pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry a nenahraditelné jsou např. ve chvíli, kdy je rovnováha bakterií v trávicím traktu narušena, například po léčbě antibiotiky.
  • Jogurtová kultura napomáhá rovněž k lepšímu vstřebávání minerálních látek a některých vitamínů v zažívacím traktu.
  • Zakysané výrobky jsou dnes také výrobkovou skupinou s vysokou přidanou hodnotou. Produkty s tzv. probiotiky se totiž stávají rovněž důležitou funkční potravinou, neboť v nich přítomné probiotické mikroorganismy po své implementaci v zažívacím traktu prokazatelně napomáhají posilovat přirozenou obranyschopnost lidského organismu.
  • Fermentované výrobky vyhovují např. i lidem s laktózovou intolerancí, kteří mají problémy s konzumací mléka jako takového.
  • Pravidelná konzumace zakysaných výrobků prý dokáže pozvednout náladu, utlumit deprese či dokonce zpomalit stárnutí. Aminokyselina tryptofan obsažená v zakysaných mléčných výrobcích totiž působí antidepresivně, a tak pití zákysů přispívá ke zlepšení nálady.
  • Odborníci upozorňují i na to, že složení střevních bakterií se projevuje také na kvalitě pleti a celkové kondici organismu. Nízkotučné zakysané mléčné výrobky mohou také příznivě přispívat na snížení hladiny cholesterolu v krvi.

KAFE.cz zjistilo

Přes všechna tato pozitiva však zatím nemůžeme být se spotřebou zakysaných výrobků u nás zcela spokojeni. Konzumace těchto „zázračných“ potravin v České republice sice rok od roku narůstá a v roce 2009 dosáhla hodnoty 16,7 kg na osobu (z toho 10,3 kg jogurtů a 6,4 kg ostatních zakysaných výrobků), ale v porovnání např. se zeměmi západní Evropy zatím ještě zaostáváme. Průměrná spotřeba v zemích Evropské unie je totiž více než 20 kg, přičemž např. ve Švédsku zkonzumuje průměrný spotřebitel ročně více než 36 kg, v Portugalsku okolo 27 kg, v Nizozemí a v Dánsku okolo 21 kg a podobně.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Kosmetická poradna

Každá z vás je krásná. Jen některé vědí více "jak na to". Vstupte do kosmetické poradny a nechte si poradit. Společně tu krásku ve vás najdeme.