Dnes ne
Bylo 14. února a mladá žena měla termín porodu. Břicho se klenulo do všech stran a začínaly mírné bolesti. Takhle se to ale nemělo stát. Rodiče nechtěli, aby se jejich dcerka narodila na den svatého Valentýna. Jen těžko by mohli následující roky prožívat romantiku ve dvou, když by jejich dítě sedělo doma a čekalo na oslavu narozenin. Nechtěli, aby se její velký den a oslavy lásky spojily v jeden den a dárek, kterým by se vyřešilo obojí. Pár minut před půlnocí bylo jasné, že dcera jejich přání vyslyšela a na svět přijde až po termínu.
Konečně
Zatímco muž šel spát, protože ráno musel vstávat do práce, Maria se šla do koupelny odlíčit. Právě tam ji ale zasáhly první velké kontrakce. Dělilo je od sebe více než 20 minut, ale byly tak silné, že mohla sotva stát. Nechtěla svého muže budit kvůli křeči, a tak se pokusila najít radu na internetu. Jako první zkusila teplou koupel. Ta jí ale pomohla jen krátce. Intervaly mezi kontrakcemi se zkracovaly a ona už nemohla ani sedět nebo ležet. Po čtyřech se přesouvala po bytě a v tichosti přežívala velké bolesti. Pro jistotu zavolala své porodní asistentce, která ji ubezpečila, že je vše v pořádku a až budou kontrakce častější, ať vyrazí. Když v půl sedmé ráno konečně zazvonil budík, došla za manželem do ložnice a řekla mu, že dnes přivedou na svět dítě. Promnul si oči a viděl, že jeho žena je připravená na odjezd do porodnice. Vyčistil si zuby, oblékl se a vyjeli. Z auta informovali své příbuzné a jeli přímo do nemocnice. Měli štěstí, nebyl velký provoz a do 15 minut byli na místě.
Nic nepomáhá
Maria ze začátku odmítala epidurální anestezii, ale nakonec ji nemocniční personál přemluvil. Hrozily výpadky proudu. Pokud by přišly během přirozeného porodu, muselo by se přistoupit na císařský řez. Po injekci bolesti částečně ustoupily. Žena měla na pokoji manžela, matku a obě sestry. Všichni netrpělivě čekali, co se bude dít a kdy přijde na svět nový život. Kontrakce byly čím dál horší a opakovaly se téměř každé tři minuty. Přesto nebyla na porod fyzicky připravená. Zkoušela sledovat televizi, povídat si s ostatními, číst si. Ale na nic se nedokázala soustředit. Pak si vzpomněla na to, co četla nad ránem na internetu. "Dělejte, co vás baví!"
To je ono!
V ten okamžik jí bylo jasné, co potřebuje. Poslala manžela pro svou kosmetickou tašku. Na stolek u postele vyndala všechnu dekorativní kosmetiku a konečně dokázala zapomenout na křeče. Živila se jako maskérka a práce ji bavila. Tak moc, že jí ulevila i při samotném porodu. To, co jí běžně trvá kolem 45 minut, se na porodním sále protáhlo na téměř čtyři hodiny. Ve chvíli, kdy si domalovala řasy, objevil se ve dveřích lékař a přistoupil k ní. Během 17 minut byla krásná Sofia Alaya na světě. Dodnes nedokáže popsat ten pocit štěstí a nekonečné lásky, který zalil její srdce, když poprvé uslyšela pláč své princezny a cítila její teplo na hrudníku.
Soud
Když rodinka dorazila domů, žena neváhala a uveřejnila dojemné fotky na sociální sítě. Sledovalo ji přes 80 tisíc fanoušků (dnes je to více než dvojnásobek), a tak jí bylo jasné, že se zpráva o narození dcery dostane k velkému množství lidí. Negativní reakce ale nečekala. Snesla se na ni smršť nepochopení, kdy ji lidé odsuzovali za to, že upřednostňuje vlastní vzhled před dcerou. Nepřáli ji štěstí a byli přesvědčení, že žena je jako matka marná a povrchní. Velmi ji to zasáhlo a stroze odpověděla, ale nemělo to smysl. Dnes už je vše zapomenuto a Maria se soustředí se jen na svou dceru, které jsou už téměř čtyři roky. I ona má slabost pro všechno krásné a blyštivé.