Lidské tělo dospělého jedince je tvořeno přibližně 60 % vody. Tekutiny pomáhají regulovat tělesnou teplotu a v letních měsících zabraňují přehřátí organizmu. Jaký je ale správný pitný režim? Množství přijatých tekutin za standardních klimatických podmínek představuje přibližně 2–2,5 litru denně a přibližně 80 % z tohoto množství by měly tvořit nápoje.

Věděli jste, že vodou se lze doslova intoxikovat? S termínem „otrava vodou“ přišel jihoafrický vědec a emeritní profesor Timothy David Noakes v roce 1985. Svůj výzkum orientoval zejména na sportovní medicínu. Zabýval se rovněž příčinami kolapsovitých stavů u sportovců navozených hyponatrémií (snížená hladina sodíku v krevní plazmě způsobeného vysokým příjmem vody a nedostatečným příjmem elektrolytů nebo bílkovin).

Intoxikace vodou je stav, který vznikne při rychlém přísunu vody bez minerálních látek, ta vede ke zředění krevní plazmy, tekutiny se přesunují do buněk, které následkem toho zvětšují svůj objem a jsou poškozovány. Nejedná se o otravu v pravém slova smyslu, spíše se jedná o rozvrat vnitřního prostředí organizmu. Všechny důležité minerály se „naředí“, dojde k poklesu sodíku, chloridů a draslíku.

Mezi varovné příznaky nadměrného příjmu tekutin patří:

1. Barva moči je u zdravého člověka slámově žlutá. Pokud je barva zcela čirá, může to být znamení, že přijímáte příliš mnoho vody.

2. Za častým močením s frekvencí více než 7x za 24 hodin může stát právě neadekvátní příjem tekutin.

3. Otékají vám končetiny? Důvodem může být nahromadění objemu tekutin v mezibuněčném prostoru.

Mezi další příznaky otravy vodou patří bolesti hlavy, únava, pocení, zvracení, strnulost, křeče, dezorientace.

Voda je pro náš život nezbytná, ale pozor na její zvýšený příjem. Už známý lékař Paracelsus v 16. století tvrdil, že každá látka z přírody i laboratoře může být jedovatá, záleží pouze na dávce.