Pití či nepití vody je v kurzu: Pět faktů o vodě, které je dobré si zapamatovat

Patero důležitých zajímavostí a informací o vodě

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak moc je voda v našem životě důležitá? Nejen v období sucha a vysokých teplot, jaké zažíváme v létě, ale doslova každý den. Co vůbec o vodě víme?

1. Voda v procentech

Lidské tělo je tvořeno až z 60 % z vody. Při 10% poklesu vody z těla hrozí úpal, halucinace a přehřátí organismu. Při 20% poklesu je zde už smrtelné riziko. Zhruba 40 - 50 % vody z těla se vylučuje přes kůži a plíce, 50 % močí a 3 - 10 % stolicí.

Zhruba 20 % vody přijímáme z jídla, zbývajících 80 % z tekutin. Kupříkladu chléb obsahuje 35 %, med 20 %, mléko 87 % a vejce 75 % vody.

2. Váš den by měl začít sklenicí teplé pramenité vody s citronem

Pití teplé vody s citronem po ránu může napomáhat a předcházet různým zdravotním problémům, jako jsou bolest hlavy, obezita, zácpa, problémy se srdcem apod. Citrón pomáhá odkyselení žaludku, posiluje imunitu, pomáhá dobrému trávení. 

Nepijte však vodu studenou, a to nejen ráno, ale ani během jídla. Chlad zpomaluje trávicí proces a ztužuje tuky z mastných jídel, které když zareagují se žaludeční kyselin, tak se rychleji přesouvají do střev. Špatně strávené tuky mají negativní vliv na zdraví. Pokud pijete vodu z kohoutku, nechte ji přes noc odstát, aby z ní vyprchal chlór. Ideálním řešením je pití pramenité vody, která je „živá“ a nezatížená žádnými úpravami.

3. Proč děti potřebují více vody než dospělí?

Vodu bychom měli pít průběžně a nečekat na pocit žízně. Sucho v ústech, tmavá moč, pocit neklidu, zhoršené soustředění, nervozita, to vše jsou příznaky nedostatku vody. Dospělý člověk by měl denně vypít 20 - 40 ml tekutin na 1 kg váhy, což je přibližně 2 - 3 l denně. Potřeba tekutin je však velmi individuální a je závislá na různých faktorech například zdravotní stav, věk, pohlaví, tělesná aktivita atd.

U dětí jsou ovšem hodnoty jiné. Voda tvoří u těla novorozence až 80 % tělesné hmotnosti. Látková přeměna u dítěte probíhá rychleji, o to důležitější je tedy pravidelný přísun tekutin.

4. Většina vody, které pijeme, je nějak upravována

Že je voda z veřejných zdrojů, kterou běžně spotřebováváme k pití a vaření, technologicky a chemicky různě upravována, aby vyhovovala náročných zdravotním a hygienickým normám, asi všichni tušíme. Pro mnohé však může být překvapivá informace, že se nějaká technologická úprava, filtrace či ozařování UV zářením týká i řady balených vod. A to nejen těch, které jsou nejspíš čerpány z veřejných zdrojů, ale i mnoha minerálek nebo pramenitých vod z podzemních zdrojů. Důvodem je snaha vyhovět přísným kritériím a limitům stanovujícím obsah dusičnanů a organických látek. Existuje jen málo pramenů, které takové úpravy nepotřebují. Příkladem je např. „živá“ voda Toma Natura z hlubin Adršpašsko-teplických skal, která bez jakékoliv úpravy a z artézského vrtu putuje nerezovým potrubím hluboko pod povrchem země přímo do lahví.

5. Vody si stále nedokážeme vážit

Vody je třeba si mnohem více vážit. V celém západním světě ji bereme jako samozřejmost, stačí přeci otočit kohoutkem. Přitom více než polovina světových řek je znečištěná. Důsledky tohoto znečištění jsou změny chemického složení vody, biologických a fyzikálních vlastností a negativní dopad na lidský organismus. Intenzivní lodní doprava, znečišťování vod a rybolov má za následky vyhynutí ryb. Příkladem může být i vzácný druh čínského říčního delfína, jehož domovem byla Žlutá řeka. Odhaduje se, že se v řece objevil před 20 miliony lety. Dnes ho v řece už jen těžko zahlédnete.


 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek