P. Tripp: Podvolil se pokusu, který navždy změnil jeho osobnost. A stačilo málo!

Prohlédněte si všechny fotografie (7)

Spánkový badatel William C. Dement, přezdívaný otec medicíny spánku, prohlásil, že národní spánkový dluh je větší hrozbou pro USA, než je celostátní dluh finanční. Mnozí další odborníci mu jednoznačně dávají za pravdu. Většina lidí současného rozvinutého světa nemá dostatek spánku, velké procento spí méně než šest hodin denně. Jenže bez adekvátního vyspání se z většiny z nás stávají zombie, přes den poháněni jen kofeinem a unaveným odhodláním. O destrukčním vlivu na zdraví ani nemluvě.

Nicméně, pokud jí delší dobu nevycházíme vstříc, je pravděpodobné, že se dostaví některé z nežádoucích příznaků. Bolest svalů, rozmazané vidění, deprese, barvoslepost, ospalost, ztráta koncentrace, mdloby, zmatenost, třes, bolesti hlavy, hyperaktivita, podrážděnost, ztráta paměti, nevolnost, oslabení imunitního systému… Dlouhodobý nedostatek spánku si může vybrat obrovskou osobní daň.

Všeho moc škodí

Ač nedostatek spánku trápí celý svět, ani notoričtí spáči, kteří si mohou dovolit vycházet svým spánkovým potřebám vstříc vskutku velkoryse, nejsou bez ohrožení. Vědci z Newyorské univerzity v aktuálním výzkumu dospěli ke zjištění, že pokud člověk spí stabilně více než 8 hodin denně, zvyšuje se u něho riziko vzniku mrtvice až o 146 %. Je zajímavé, že co se týče vlivu spánku na naše zdraví, rozhodují dost možná minuty. Odborníci se shodují v tom, že lidé spící denně 6 až 8 hodin jsou zdravější a žijí déle než ti, co spí méně, ale i o něco více.

Pokořit rekord v nespavosti se pokoušeli mnozí. K nejslavnějším experimentátorům v téhle oblasti patří Newyorčan DJ Peter Tripp, který vydržel bez spánku plných 201 hodin. Své bdící utrpení vesměs prožíval v prosklené budce na náměstí Times Square, případně v nedalekém hotelovém pokoji, bedlivě monitorovaném vědci. Po třech nocích, kdy byl vzhůru, se začal z ničeho nic hystericky smát. Postupně se stával rozrušeným, zmateným a paranoidním. Trpěl silnými halucinacemi. Nejdřív kolem sebe pozoroval neexistující hmyz, pak upozorňoval na to, že po pokoji běhají myši a koťata. Ke konci pokusu se už choval zcela psychoticky. Přehraboval se ve věcech kolem a hledal peníze. Monitorujícího technika obvinil, že se mu snaží ublížit. Vyděšeně prohlašoval, že on není skutečný Peter Tripp, ale podvodník, s který se za Trippa vydává. Nic mu nedávalo smysl…

Po dosažení dvousethodinového cíle nespaní mu lékaři provedli testy, udělali EEG a poté ho nechali usnout. Ani takřka celodenní spánek mu však nepomohl k návratu do „původního stavu“. Experiment Trippovu osobnost trvale poznamenal. Jeho rodina říkala, že je někým jiným. Trpěl náladovostí a depresemi. Začal mít konflikty se svým šéfem a přišel o zaměstnání. Rozvedl se, znovu oženil, a poté se rozvedl ještě třikrát. Nedokázal nalézt klid. Osm dní bez spánku Petera Trippa změnilo navždy.

NESPAL AŽ DO SMRTI

Michael Corke byl učitel hudby z Chicaga. Celý život, noc co noc, normálně spal. Až jednoho dne, krátce po svých 40. narozeninách v roce 1991, začal mít náhlé problémy s nespavostí. Ta se postupně zhoršovala, až nemohl spát vůbec. Lékaře jeho stav naprosto vyvedl z míry. Diagnostikovali mu roztroušenou sklerózu, nicméně nespavost jejím příznakem není. Nikdo nechápal, proč muž nedokáže usnout ani po aplikaci nejsilnějších barbiturátů. Michael Corke zemřel na celkové vyčerpání organismu po 6 měsících bez spánku.

SPÁNKEM PROTI RAKOVINĚ

Teenageři potřebují spát tolik jako úplně malé děti, zatímco organismus lidí nad 65 let vyžaduje nejméně spánku ze všech věkových kategorií – asi 6 hodin. Lidé mezi 25 až 55 lety mívají optimální dobu spánku okolo 8 hodin. Některé studie naznačují, že ženy potřebují v průměru o hodinu spánku déle než muži, což je dáno jejich vyšší náchylností k depresím. A existují i výzkumy další. Víme, že nedostatek spánku má souvislost se vznikem kardiovaskulárních problémů – infarktů, cévních mozkových příhod, hypertenzních chorob, tím pádem ovlivňuje i délku našeho života. Velmi úzce souvisí s diabetem či nadváhou, se vznikem celé řady psychických nemocí. Některé publikace prokazují zvýšenou tendenci „nespavců“ k růstu nádorů. V průzkumu mezi zdravotními sestrami, které dlouhodobě pracovaly na tři směny, byl zjištěn statisticky výraznější počet karcinomů prsu než u jiných žen. U mužů s nedostatečným spánkem je zase častější výskyt rakoviny prostaty. Už v roce 2007 Světová zdravotnická organizace konstatovala, že „práce na směny“ je karcinogenní. Nestorka tuzemské spánkové medicíny profesorka MUDr. Soňa Nevšímalová například říká: „Co mě velmi zaujalo, je skutečnost, že má-li už někdo vyvinutý nádor, záleží na intenzitě cirkadiánního rytmu, který je určován vylučováním spánkového hormonu. Máme-li dobře zafixovaný cirkadiánní rytmus, je to určitá obrana proti nadměrnému bujení buněk, a tedy tvorbě metastáz. V některých onkologických centrech dokonce podávají melatonin, tedy spánkový hormon, jako prevenci proti vzniku metastáz.“

NESPAVCI NEROSTOU

Odborníci dospěli k závěru, že jste-li vzhůru 16 hodin v kuse, vaše vnímání je ve stavu, jako byste měli 0,05 promile alkoholu v krvi. Spánek hraje rozhodující roli v myšlení a učení. Jeho nedostatek poškozuje tyto procesy v mnoha ohledech. Zhoršuje pozornost, bdělost, soustředění, uvažování a řešení problémů. Ztěžuje proces učení. Neurologické výzkumy přišly mj. na to, že nemáte-li dostatek spánku, nebudete si dost možná schopni vzpomenout, co jste se naučili během dne, což je problém postihující zejména studenty. „Děti, které jdou do puberty, potřebují ještě víc spánku než třeba ty devítileté,“ zdůrazňuje profesorka Nevšímalová, „takových osm hodin je opravdu málo.“ Jenže situace je, jaká je. Málokdo ze současných teenagerů usne před desátou, spíš ulehají o hodinu později, ba ještě déle. „Na jedné straně k tomu jsou genetické dispozice. Pozdějším usínáním bývají poznamenány často děti tzv. večerních typů. Ale ono se obecně spí méně. Různé studie ukazují, že čas spánku se zkrátil průměrně o dvě hodiny. Doba nás žene ke stále větší efektivitě, děti mají mnohem víc kroužků a zájmových aktivit, zvyšují se požadavky na vědomosti. Má to ale vliv na imunitu. Dokonce i na růst.

V hlubokém spánku se vylučuje růstový hormon. Lékaři zkoumali například děti, které žijí v okolí frankfurtského letiště, a zjistili, že vinou přerušovaného spánku jsou o několik centimetrů menší než jejich vrstevníci. Nedostatečně vyspalé děti bývají často hyperaktivní, nepozorné, mají horší výsledky,“ konstatuje profesorka.

NESPÍME, TLOUSTNEME

Spíme méně a méně. A jinak než dříve. Ještě v 16. století lékařské příručky doporučovaly, jako čas nejvhodnější pro otěhotnění dobu mezi „prvním“ a „druhým“ spánkem. Historické prameny totiž referují o tom, že v minulosti uléhali lidé asi dvě hodiny po setmění, kolem půlnoci se probouzeli na jednu až dvě hodiny a poté následoval druhý spánek do rozednění. Ono bdící mezidobí bylo vcelku aktivní. Lidé vstávali, jedli a kouřili, dokonce navštěvovali sousedy. Někteří zůstávali v postelích a věnovali se čtení či modlitbám. Modlitební knížky měly pro tuto příležitost speciální „mezispánkové modlitbičky“. Pán Bůh ví, kde bychom dnes na ně vzali čas, když není dost času ani na samotný – jeden – spánek. Do postele se dostáváme stále později, spokojené snění nám narušují stresy, obavy a pocity, že nestíháme…

Podle statistik spí 20 % Američanů méně než 6 hodin a nevyspání je považováno za jednu z hlavních příčin dopravních nehod či pracovních úrazů. Ve Francii spí méně než 6 hodin dokonce 25 % dospělých v produktivním věku. „Nedostatek spánku nám ukrádá ze života,“ zdůrazňuje Karine Spiegelová z Výzkumného neurologického centra v Lyonu.

„Někomu bohatě stačí sedm hodin spánku, jiný však potřebuje devět hodin. Obecně řečeno, potřebujete-li k probuzení budík nebo spíte více o víkendu, znamená to, že máte v týdnu málo spánku.“ Spánkový deficit způsobuje nejen zdravotní problémy, ale stojí v pozadí i další světové epidemie – obezity. Podle odborníků, kteří se této souvislosti věnují, stačí, aby člověk spal dva dny za sebou jen čtyři hodiny, a jeho pocit hladu se zvýší o 25 %. Dospělá osoba s nedostatkem spánku a sedavým zaměstnáním podle posledních výzkumů může přibrat až 20 kg za rok.

A ZASE OČKOVÁNÍ

Není to tak dlouho, co se spekulovalo o tom, že jedním z nežádoucích vedlejších účinků některých očkování může být i nespavost. Vědci však nedávno přišli se zjištěním úplně jiným.

Pandemie tzv. prasečí chřipky v roce 2009, která si vyžádala stovky životů, vzbudila v lidech obavy, a tak se nechali ve velkém očkovat. V Evropě se však u cca 1 300 lidí po aplikaci vakcíny Pandemrix vyvinula nevyléčitelná a život destruující narkolepsie.

Nemoc, při níž si na nedostatek spánku stěžovat nemůžete. Narkoleptici jsou totiž schopni usnout hlubokým spánkem okamžitě.

Kdykoli a kdekoli. Za neskutečných okolností – s hlavou v polévce, při plavání, při milování, na záchodě, při přecházení silnice, po pádu do výkladní skříně.

Nemohou se přicházejícímu spánku nijak ubránit, i když jim jde o život. Nemoc, která není nijak vzácná ani u nás, je nebezpečná v tom, že jednotlivé záchvaty spánku nelze dopředu nijak vytušit a připravit se na ně. „Většinou to bohužel opravdu nejde,“ říká profesorka Nevšímalová. „Jen vzácně si postižený stačí sednout nebo se přidržet, aby neupadl. Velmi nebezpečná je kataplexie, která narkolepsii provází. Záchvat většinou vyvolá silná emoce.

Stačí, že najednou ze zatáčky nečekaně vyjede auto. Kataplektický záchvat, ale může přijít i po srdečném smíchu, radosti, při povídání vtipu, při leknutí, zlosti, často třeba tehdy, když se postiženému podaří hodně vtipně někomu odseknout. Měla jsem například pacienta, který pospíchal a utíkal za tramvají. Už už ji doháněl, už měl jednu nohu skoro na stupátku, ale s vítězným pocitem, že to zvládne, spadl na zem. Pamatuji na pacientku, která k nám chodila přes Lípovou ulici, kde jezdí jedno auto za druhým. Normální člověk, když směrem k němu vyjede auto, buď popoběhne dopředu, nebo couvne. Ona se vždycky na té silnici složila. Kolikrát ji na kliniku přivezla sanitka…“

Nicméně výše napsané, že pacienti s narkolepsií si na nedostatek spánku nemohou stěžovat, paní profesorka upřesňuje: „Pro narkoleptiky je mimo jiné typické, že noční spánek mívají velmi rozkouskovaný. Pro některé je noční insomnie horší než denní spavost. Mají množství snů, často děsivých, bizarních. A k tomu je ještě provázejí spánková obrna a halucinace.“

Narkolepsie, která se vyvinula u lidí následkem vakcinace proti prasečí chřipce, má už své první oběti. Třiadvacetiletá britská učitelka mateřské školy spáchala sebevraždu, protože se pro ni stal život s touto poruchou nesnesitelný.

Média zveřejnila případ dvanáctiletého chlapce, který musel přestat chodit do školy a je u něho takřka vyloučená další socializace a vzdělávání. Bez dozoru nemůže vycházet ven ani se sprchovat. Soud mu nedávno přiznal odškodné 120 000 liber s tím, že narkolepsie změnila jeho život definitivně a trvale. Spánek holt nelze brát na lehkou váhu…

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky