Nezjištěná nesnášenlivost lepku vás může dostat až na psychiatrii. Co s tím?

Lepek

Je to nemoc 21. století. Toho, kdo se po něčem neosype, nezačne se dusit kašlem, slzet, neteče mu z nosu nebo mu prostě je jen „nedobře“, těžko hledat. Stále častěji se objevují i alergie na potraviny. Zejména na ty „exotické“, jako jsou kiwi, ananas, sója nebo mořské plody. Vůbec nejčastější potravinovou alergií v dětském věku, hlavně v kojeneckém a batolecím, je v České republice ta na kravské mléko.

Potravinové alergie a nesnášenlivost

V dospělosti nabývá na významu alergie na ořechy, ovoce, mořské ryby nebo plody moře. „Potraviny mohou vyvolat také otok hrtanu s dušením nebo projevy astmatického záchvatu. Nejtěžší reakcí je anafylaktický šok. Potravinové alergeny patří spolu s léky a hmyzím jedem k jeho nejčastějším příčinám,“ říká doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Nebo nesnášenlivost?

Alergie počítáme mezi „civilizační“ choroby, jejich nárůst je jednoznačně spjat se „západním“ způsobem života. V současné době se předpokládá, že genetickou vlohu pro rozvoj alergického onemocnění nese v sobě téměř 60 % populace. A v dohledné době nebude lépe – alergie se totiž dědí, pravděpodobnost, že alergičtí rodiče zplodí alergické dítě, je až 70 %.

Genetické inženýrství, které by v těchto případech mohlo přinést řešení, je zatím jen ve sféře úvah a laboratorních experimentů. Nejúčinnější a nejjednodušší cesta, jak se vyhnout potížím nebo v horším případě anafylaktickému šoku, je eliminovat alergen. Dieta je „lék první volby“ i v případě potravinové nesnášenlivosti, která bývá s alergií zaměňována. Nejčastěji lidem chybějí enzymy na trávení laktózy a lepku.

Bez příznaků

Téměř 50 000 Čechů trpí nemocí způsobenou nesnášenlivostí lepku – celiakií. Další tisíce však ještě o své chorobě nevědí, nejsou správně diagnostikovány. Podle některých výzkumů se totiž až v 85 % případech choroba nijak nemanifestuje, může probíhat i bez příznaků. Ale ani pokud si člověk na nespecifické trávicí potíže stěžuje, nemusí být odhalena. Ačkoli se o této nemoci v posledních letech víc mluví, mnoho lékařů stále nedokáže projevy správně rozpoznat. Stává se, že člověk běhá od jednoho odborníka k druhému, tu je v podezření žlučník, tu žaludek, nezřídka se léčí i na psychiatrii, než konečně někdo „osvícený“ určí správnou diagnózu a místo psychofarmak přikáže nejíst obilniny a další potraviny obsahující lepek.

Bez lepku

Název celiakie – autoimunitního onemocnění – je odvozen od latinského slova coeliacus, které pochází z řečtiny a jeho původní význam zní břišní. Je to nenápadná zrádná choroba. Postupuje pomalu, ale není-li léčena, může vést až k selhání imunitního systému. Vyléčit ji současná medicína neumí, pokud však nemocní celoživotně dodržují bezlepkovou dietu, mohou být zcela bez potíží. Znamená to vyloučit z jídelníčku všechny výrobky z pšenice, žita, ovsa a ječmene, tedy nejen běžné pečivo a chléb, zákusky, sušenky, těstoviny, ale i mnohé salámy, pivo apod. Celiaci a jejich rodiny musejí „jinak“ vařit, problémy mají v školních či závodních jídelnách nebo v restauracích. Přesto se za poslední roky situace v mnohém zlepšila, jak v nabídce obchodů, tak ve veřejném stravování. „Dnes je nabídka kvalitních bezlepkových výrobků i surovin docela široká. Potraviny vhodné pro celiaky nabízejí prodejny se zdravou výživou, super- a hypermarkety, lékárny, celiaci si mohou své jídlo objednat i v zásilkových obchodech. Problémem zůstává jejich cena,“ říká Ing. Iva Svobodová-Bušinová z Poradenského centra pro celiakii a bezlepkovou dietu.

Logo Květy

Další články

čtenářů si právě čte tento článek