V galerii se dozvíte, co by měl člověk stihnout do padesáti let.

Mezi další rizikové faktory patří pití většího množství alkoholu, používání steroidních hormonů nebo anabolik, přechozené akutní zánětlivé onemocnění (angína), u mladších žen dochází často k infarktům kvůli kombinaci hormonální antikoncepce a kouření.

Neustále pod tlakem

Dochází také k nárůstu duševních potíží. Profesor Cyril Höschl dokonce označuje deprese jako epidemii třetího tisíciletí. Obvykle se projevují dlouhodobou sklíčeností, úzkostí, apatií, psychickým strádáním a narušením sociálního života postižených, kteří často nezvládají pracovní a rodinné povinnosti. Spotřeba antidepresiv a hypnotik tak explozivně roste.

Důvod je zřejmý – lidé jsou neustále konfrontováni se stresovými situacemi. Náročné studium, shánění dobrého pracovního místa, nutnost vysokých výkonů v zaměstnání, zajištění rodiny...

„Člověk je zkrátka tvor s potřebami biologickými, psychosociálními, sociálními a spirituálními, jejichž přiměřené sycení je nezbytné k jeho plnému zdraví,“ zamýšlí se renomovaný psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc., a uvádí další příčiny: „Za poslední půlstoletí se mnoho změnilo. Moderní svět je prosycen antibiotiky, která poničila náš střevní mikrobiom, což je 1 500–2 000 gramů mikrobů, kteří se velice aktivně podílejí na provozu našeho organismu. Spotřeba antibiotik nápadně koreluje s obezitou, alergiemi, autoimunitními chorobami. Změnily se stravovací zvyklosti, změnil se životní styl, rozpadají se rodiny, mizí mezilidské vztahy, deformuje se komunikace. Deset SMS se smajlíky nenahradí jedno reálné pohlazení.“

Autoimunitní nemoci: stále větší problém!

Skupinou chorob, na jejichž vzniku má nesporný podíl chronická stresová zátěž, jsou autoimunitní choroby, jejichž podstatou je abnormální reakce našeho imunitního systému (např. astma, revmatoidní artritida či Crohnova choroba). Jde o obzvláště zákeřné druhy onemocnění, kdy se imunitní systém obrátí proti vlastnímu tělu. Vědci zatím nedokázali přesně určit, proč se tak děje.

Obecně celý okruh onemocnění imunity lze rozdělit do tří skupin: snížená imunita (nedostatečná), alergie (jakási „zblázněná“ imunita) a autoimunitní onemocnění (imunita napadá vlastního nositele, kterého má chránit před vlivem virů, bakterií, nádorových buněk apod.). „U té třetí skupiny určitě zaznamenáváme nárůst,“ potvrzuje MUDr. Martin Nouza, CSc., klinický imunolog, alergolog, internista a nefrolog z Centra klinické imunologie v Praze. „Je to nárůst charakteristický v celé západní Evropě a zdá se, že četnost stoupá směrem na západ, respektive odráží západní styl života. Stále hledáme příčiny a odlišnosti. Patrně bude hrát roli stres, zevní životní prostředí, chemické látky ve vodě a ve vzduchu. Je to daň za rozvoj zemědělství a průmyslové výroby. Že žijeme snadněji a netrpíme nedostatkem stravy. A třeba střevní záněty jsou chápány jako projev aktivace autoagrese, tedy autoimunitního onemocnění, které poškozuje sebe sama. Patrně velkou roli hraje vinou výše zmíněných faktorů změna mikrobioty, což bylo dříve nazýváno jako střevní mikroflóra. Dnes to chápeme šířeji, nejsou to jen příznivé bakterie, ale i ty, které pro nás příznivé nejsou. Jsou důležité, protože neustále cvičí obranu a pohotovost naší imunity.“

Nejčastější autoimunitní onemocnění je nyní zánět štítné žlázy. „Když se zdá, že není něco v pořádku, určitě se vyplatí vyšetřit i štítnou žlázu. V léčbě se pak využívá vše, co je schopné potlačit tu mnohdy šílenou agresi imunity. Kortikoidy, imunosupresiva a biologická léčba jako nástroje nejmodernější medicíny,“ uzavírá imunolog Martin Nouza.

SLOVO ODBORNÍKA - ECHO vyšetření pomáhá

Odpovídá kardiochirurg prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Jaké jsou hlavní příčiny infarktu u mladých lidí?

Příčinou infarktu u mladších kategorií bývá zpravidla významná rodinná zátěž, tzn. přítomnost infarktu v mladém věku u předků (rodičů, prarodičů, sourozenců), dále s tím související vysoká hladina cholesterolu a mastných kyselin v krvi. Případně pak další rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, obezita, cukrovka. Ale ta genetická zátěž v tom hraje rozhodující roli.

Jsou u mladších věkových kategorií patrná jiná onemocnění srdce, než bylo třeba v minulosti?

Těžko říci, zda se vyskytují více jiná onemocnění srdce u mladších kategorií, vzhledem k tomu, že dříve nebylo tolik dobrých vyšetřovacích metod, které by je odhalily. Vzhledem k tomu, že dnes je ECHO vyšetření běžně dostupné, jsou včas diagnostikována některá onemocnění, která mohou být geneticky podmíněná, jako například Marfanův syndrom, kdy dochází u mladých lidí k rozšíření vzestupné aorty, tj. největší tepny v těle, která vystupuje ze srdce a vede krev do celého těla. Tito pacienti dříve umírali ve věku kolem 35 let na roztržení této tepny. Nyní, vzhledem k těmto vyšetřením, je onemocnění diagnostikováno včas a operativně vyřešeno.

Riziko rakoviny prsu

U žen velmi mladých (do 30 let) se karcinom prsu vyskytuje poměrně vzácně a žen s nádory prsu v mladém věku podstatně nepřibývá. Velký nárůst ale lékaři zaznamenávají kolem 35. až 40. roku věku. Mezi faktory, které nepříznivě ovlivňují situaci, patří stres, nevhodné stravovací návyky, ale také málo porozených dětí a pozdní věk prvního porodu. Riziko je vyšší u prvorodiček, které překonaly 30. rok věku. Lékaři tak stále častěji stojí před úkolem léčit karcinom prsu v těhotenství, při kojení, nebo naopak u žen, které zatím nerodily, a přitom si dítě přejí.

Autor: David Kalců