Pití mléka: Jak to udělat, aby nám mateřské mléko jiného druhu neškodilo

Mléko ano, či ne. A jaké?
Mléko ano, či ne. A jaké?

Člověk je jediný tvor konzumující mateřské mléko jiného živočišného druhu a činící tak nejen v dětství, ale po celý svůj život. Povětšinou jsme byli přesvědčeni, že tím prospíváme svému organismu, jak nejlépe jen můžeme. Až v posledních letech stále častěji vycházejí najevo fakta, která mléko pasují na bílé zlo.

Chcete­li někoho od něčeho přesvědčivě odradit, cpěte to do něho horem dolem. Tak, jako se tlačilo mléko do nás, když jsme byli děti, a tak, jak mnohdy mléko pumpujeme do dětí vlastních. Vidiny škraloupů a hektolitrů kakaa, které jsme museli zkonzumovat před odchodem do školy, byly spolehlivými prostředky k zabránění vzniku nějaké mléčné mánie. Nicméně je fakt, že mléčné výrobky stále často zůstávají v nejrůznějších podobách základem našeho jídelníčku. Je to dobře, nebo špatně...

Nejlepší výrobky jsou fermentované

Dnešní doba je tak trochu ringem mezi zastánci konzumace mléka a jeho odpůrci. PharmDr. Margit Slimáková je specialistkou na zdravotní prevenci a výživu. Působila v Německu, v Číně, Francii i v USA. Publikuje, přednáší, píše knihy. Co si myslí o mléku ona?

„Mléko a mléčné produkty jsou skutečně bohatým zdrojem vápníku, vitaminu B12, vitaminu D a bílkovin, i přes to ale prospívá většina celosvětové populace skvěle bez jakékoli konzumace mléka. Až 75 % světové populace má potíže mléko trávit, trpí nedostatkem enzymu laktázy a mléko tradičně nekonzumuje,“ tvrdí. A na svém webu mj. píše:

„Nezbytnost konzumovat mléko je často obhajována vysokým obsahem vápníku, který je potřebný pro stavbu kostí, a mléko inzerováno jako základní prevence osteoporózy. Ve skutečnosti má však Severní Amerika jeden z nejvyšších příjmů mléčných výrobků, a stejně tak i nejvyšší počty postižených osteoporózou. Protože je bez ohledu na množství přijatého vápníku mnohem důležitější, jaké jeho množství dokáže organismus přijmout a správně využít. Obě tyto vlastnosti závisejí na celé řadě faktorů – množství masa a sladkostí ve stravě, délce pravidelného pobytu na slunci, množství a druhu pohybové aktivity nebo konzumaci soft drinks…“

Podle Margit Slimákové jsou nejzdravějšími mléčnými produkty ty fermentované, protože probiotika v nich obsažená podporují zdravé střevní prostředí, které je základem pro imunitní systém a prospívá celému organismu. Při fermentaci dochází k přeměně pro mnohé těžce stravitelného mléčného cukru (laktózy) na kyselinu mléčnou, kysané výrobky jsou proto lépe stravitelné.

„V případě, že se rozhodujete, jestli konzumovat mléko a mléčné výrobky, je třeba zvážit věk příjemce a jeho zdravotní stav. Pravidelnou konzumaci mléka a mléčných výrobků v jejich dnes běžně nabízené kvalitě nedoporučuji pro děti do jednoho roku věku, dále pro jednotlivce s rodinnou historií těžších alergií, astmatu a dalších chronických zdravotních potíží.“

Mléko pijeme, protože jsme chytří

Dlouhou dobu byly mléko a mléčné výrobky chápány jako „to nejprospěšnější“ pro náš organismus. Pak však přišel zlom. Z různých stran začaly přicházet studie význam mléka zpochybňující, přibývá lidí, kteří je odmítají konzumovat. Čím to je?

Ing. Diana Chrpová, nutriční terapeutka a vedoucí oborů Diplomovaný nutriční terapeut a Nutriční terapeut na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole 5. května v Praze 4, například říká: „Po revoluci k nám začala pronikat řada literatury s alternativními výživovými směry, o nichž jsme dříve nevěděli. Makrobiotika, paleodieta, veganství, syrová strava. To jsou všechno filozofie, které mléko a mléčné výrobky ze stravy vypouštějí. Mají k tomu řadu důvodů. I když oficiální medicína disponuje argumenty, kterými je schopná tyto důvody mnohdy vyvrátit, lidé na to nechtějí slyšet, chtějí experimentovat, vydat se jinou cestou. Často se říká, že jsme jediní savci, kteří konzumují mléko jiných savců, a že je to proti přírodě. Je to ale tím, že jsme na vyšší myšlenkové úrovni – domestikovali jsme volně žijící zvířata a zjistili, že jejich mléko a mléčné výrobky nám nutričně pomáhají a jsou pro nás prospěšné…“

O něco zdrženlivější přístup k mléku má MUDr. Vladimíra Strnadelová, odbornice na celostní medicínu: „Pokud uvažujeme o vhodnosti potraviny pro náš organismus, vždy je třeba se podívat na schopnost našeho zažívacího systému tuto potravinu strávit a využít. Nezáleží ani tak na obsahu živin v ní, jako na naší schopnosti je využít. Naprosto jednoznačně je mléko určeno pro kojence lidského či zvířecího, a to mléko jeho matky, tedy stejného živočišného druhu. Zatímco všichni ostatní savci se postupně od mléka odstaví, člověk je stále přijímá. Dítě od dvou let ztrácí enzymy na zpracování mléčné bílkoviny, a to nám jasně ukazuje, dokdy je pro nás mléko stravitelné, a tudíž nezbytné…“

Později už prý máme podle lékařky s tolerancí mléčné bílkoviny problém – zatěžuje střevní sliznici, snižuje střevní imunitu, u některých se může vyvinout až alergie.

„Vzhledem k těmto skutečnostem se velmi často zlepšují nejrůznější imunitní problémy úpravou stravy s vysazením mléčných výrobků. Jsou lidé, kteří mají intoleranci mléčného cukru, těch je však podstatně méně, a bílkovina mléka je co do zátěže a škodlivosti podstatně horší,“ konstatuje MUDr. Strnadelová, nicméně na druhou stranu tvrdí, že pro zdravého člověka občasná konzumace mléčných výrobků problém není. „U imunitních onemocnění je lépe se jich vyvarovat. Určitě je ale přitom třeba vědět, jaké má být správné složení stravy, a to jak pro to, aby člověku nic nechybělo, ale i proto, že imunitní problém nemusí rozjíždět pouze mléčná bílkovina.“

***

Víte, že…

…první skleněná láhev mléka byla patentována v roce 1884 poté, co byl jakýsi mlékař svědkem události, při níž nešťastnou náhodou spadla do mléka rozváženého v kbelících špinavá hadrová panenka.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky