Odbornice o veganství, keto a jiných extrémních výživách: Nehoňte se za nesmysly

Prohlédněte si všechny fotografie (20)

MUDr. Ing. Markéta Kastnerová, Ph. D., je odbornice na přírodní psychosomatickou léčbu a povídala si s námi o extémních způsobech výživy, které v současnosti hýbou světem. 

Jak si i pomocí jídla udržet mladistvý vzhled, se dozvíte v galerii!

Setkáváte se ve své praxi často s lidmi, kteří volí extrémní způsob výživy – paleo diety apod.?

Nejčastěji se v praxi setkávám se směry, jako veganství a makrobiotika, které – pokud jsou správně postavené, mohou mít dokonce příznivý vliv na zdraví člověka. Ačkoli je naše strava energeticky bohatá, v dnešní době velice často narážíme na tzv. nutriční podvýživu, což znamená, že naše strava je velmi chudá z hlediska obsahu vitaminů, minerálů, stopových prvků a dalších látek nezbytných pro správné fungování organismu. Makrobiotika je po stránce nutriční velmi hodnotná. Z dalších diet se často setkávám s dělenou stravou a u lidí, kteří trpí nadváhou a obezitou, pak s redukční dietou.

Domníváte se, že jsou tyto diety vhodné pro dlouhodobou výživu zdravých lidí – nemohou jim ublížit?

Východní medicína pracuje s principy metabolické typologie člověka, což znamená, že každý člověk má individuální stravovací potřeby. Zjednodušeně řečeno: někomu vyhovuje více sacharidová strava, někomu bílkovinná, někdo se nachází uprostřed. V praxi to znamená, že správně sestavená veganská strava může někomu vyhovovat, a někdo zase naopak vyžaduje maso. Nicméně diety ve smyslu extrémního jednostranného zaměření určitě neschvaluji. Co se týče redukčních diet, ty mohou ublížit ve smyslu možného jo-jo efektu, což znamená, že člověk, který chce zhubnout, může po skončení diety mít hmotnost ještě vyšší, než jaká byla jeho hmotnost původní. A v případě dlouhodobé redukce stravy to může dokonce skončit nemocemi, jako je mentální anorexie a bulimie.

V USA nyní ustanovují dlouhodobé ortodoxní zachovávání diet jako novou psychiatrickou diagnózu – souhlasíte s tím?

S tím určitě souhlasím, a proto hlásám i v oblasti stravování – všeho s mírou a nehonit se za extrémy. V důsledku dnešní nabídky nekvalitních surovin lidé čím dál tím více řeší kvalitu potravin a zdravé stravování. Pokud se to ale přežene do extrému, vzniká ortorexie, patologická posedlost zdravou výživou. Tato porucha se projevuje tak, že se u nemocného z počáteční orientace na zdravou stravu, na obchody se zdravými potravinami a na hledání informací, jak se takové potraviny vyrábějí, stává posedlost a hlavní náplň času. Další diagnózou je např. bigorexie. Ta se naopak týká převážně tělesných proporcí ve smyslu posedlosti vlastním vzhledem. Jde o poruchu vnímání vlastního těla, kdy nemocný usiluje o dosažení často nereálných hodnot ve své fyzické zdatnosti, svých tělesných proporcí. A dále je popsaná tzv. drunkorexie, která představuje opakované redukování příjmu potravy s cílem snížit příjem kalorií a dovolit si tak pít více alkoholu.

Každý má ale právo jíst, co chce, takže zde – podle mě – stejně moc prostoru k léčení není…

To je pravda, ale pokud člověk myslí na své zdraví, měl by znát hranice, kam může zajít. Důležité je, aby se v současné době lidé zajímali o kvalitu konzumovaných potravin, avšak pro praktický život si musí zachovat zdravý rozum a stát pevně nohama na zemi.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky