Teorie se odvíjí od reálného poznatku, že krevní skupina A je nejstarší ze všech. Kolovala v žilách hominidů už v dobách, kdy ještě člověk nebyl zcela vyvinut. Vědci se domnívají, že skupiny B a O se postupně vyvinuly jako obrana imunitního systému před nějakou velmi rozšířenou chorobou. Je například dokázáno, že při nákaze malárií jsou to právě lidé s krevní skupinou A, kdo vykazuje nejtěžší příznaky, zatímco ostatní nemoc snášejí lépe.
Japonští filosofové z pradávného původu skupiny A vyvozují, že i její nositelé v sobě nosí něco prvotního a mívají lépe vyvinuté instinkty. Protože kořeny jejich krevní skupiny spadají do doby pospolitosti a organizovaných tlup, i oni rozumějí potřebám kolektivu a mají smysl pro týmovou práci. Často se díky tomu vyšvihnou do vedoucí pozice. Jen změny a konflikty je snadno vystresují. Ke spokojenému životu potřebují harmonické vztahy a zaběhanou rutinu, která jim poskytuje jistotu a pocit bezpečí.
Co se týče zdraví, kromě snížené odolnosti vůči malárii lidé s krevní skupinou A vykazují také větší citlivost vůči stresu. Nesnesou nadměrnou pracovní zátěž psychického rázu, potřebují se věnovat i fyzickým aktivitám, zejména sportu. Pokud přibývají na váze, bývá to způsobeno sedavým zaměstnáním a konzumací potravin obohacených o přídavné látky.
Vhodnou dietou je pro "áčka" dělená strava omezená na ryze přírodní produkty - tzn. čerstvá zelenina a ovoce, lehce podušené libové maso nebo ryba, tmavé pečivo a neochucené cereálie. Kravské mléko může u skupiny A vyvolávat nesnášenlivost, doporučuje se jej proto přijímat jen v podobě bio jogurtů a jiných zakysaných výrobků.