- V éře Edo (1603-1868) byly gejši pouze muži a jejich úkolem bylo bavit společnost. Z původního japonského slova geiko (žena) se časem stalo gejša a ženy přebraly tuto profesi mužům. Bavily klienty v barech, kavárnách a čajovnách. Od éry Meiji (1868-1912) už byly gejši pouze ženy.

- Gejšou se žena nerodí, ale stává se jí. Studentka na gejšu se jmenuje maiko a její výcvik trvá několik let v domě, kde žijí gejši, několik učednic maiko a hlavní „matka“. Maiko mívají úplně jiné úkoly než gejši, většinou gejši ze svého domu doprovází a jsou jim k ruce jakožto pomocnice. (Tento systém jsme mohli vidět ve filmu Gejša.)

- Mezi maiko a gejšami je hned několik rozdílů. Maiko nosí daleko barevnější oblečení a doplňky ve vlasech. Zatímco gejša má složitý drdol s názvem shimada, maiko má menší a méně náročný drdol zvaný momoware. Liší se i styl tance a hudby. Maiko hrají na jednodušší nástroje.

- Oshiroi je bílá pudrovitá barva, kterou mají gejši natřený obličej, krk, část dekoltu a zad. Dříve tato barva obsahovala olovo, což se nevědělo až do éry Meiji. Okolo vlasů a vzadu na krku bývá barva vynechána, aby bylo vidět, že je to jen maska a muže vzrušovala touha vidět pravou tvář gejši.

- V Meiji éře bylo módní černit si zuby. Tomuto procesu se říkalo ohaguro a nedělaly to jen gejši, ale všechny ženy. Mělo to co dělat s krásou. V dnešní době se už černé zuby nenosí, ale dle tradice si maiko načerní zuby v den, kdy je oficiálně povýšena do stavu gejši.

Gejša
info

Gejša

- Gejši nikdy neměly polštáře. Od chvíle, kdy jim byl do vlasů vetřen vosk se učily spát na malých podhlavnících, které měly pod krkem a okolo hlavy měly rozsypanou rýži. Jakmile gejše ve spánku spadla hlava, musela znovu ke kadeřníkovi, což býval velice bolestivý proces právě kvůli vosku.

- Mizuage byl obřad, při kterém byla gejša připravena o panenství. Jakmile byla z maiko povýšena, matka domu její mizuage nabídla mezi nejbohatšími muži. Penězi za mizuage gejša splatila svůj dluh domu za stravu, ubytování a kimona. Poté se většinou s daným mužem již nestýkala.

- Mít svého danna chtěla každá gejša. Byl to její patron, který platil veškeré výdaje za oděvy, další vzdělání a býval to velice zámožný muž pro kterého byla čest moct být dannou některé gejši. Nezřídka se stávalo, že gejša se do svého danna zamilovala a po odchodu do důchodu si ho vzala za muže.

- Kimona gejš bývala navržena přímo pro ně osobně. Měnila se podle ročních období i podle módy, ale vždy byla z pravého hedvábí. Vyrobit jedno kimono někdy zabralo i tři roky a gejša ho na sobě v ideálním případě měla pouze jednou. Ke kimonu vždy náležel široký pás obi s uzlem na zádech.

- Gejši rozhodně nebyly sexuální pracovnice. Je pravda, že řada z nich se svým dannou udržovala i sexuální vztah, ale vždy to bylo pouze na dané gejše, zda s mužem chtěla, či nechtěla spát. Hlavní náplní práce gejš bylo bavit zákazníky hraním na hudební nástroje, tancem a mluvením. Za to, že s dannou měla sexuální styk nikdy nedostávala zaplaceno, na druhou stranu dárkům "jen tak" se gejši nikdy nebránily.