Může to být odchylkou ve smyslu plus či mínus v kterékoliv třetině obličeje:

  • ustupující nebo méně často vystupující čelo;
  • nápadně malý nos, nejčastěji u Asiatů, nebo u nás daleko početnější nos velký s nejrozmanitějšími tvarovými variacemi. Jeho korekce je podrobně popsána v jiné kapitole;
  • brada výrazně vystupující, trčící nebo příliš vysoká či ustupující v různém rozsahu.

Kombinace výrazného nosu a ustupující brady může vytvořit až tzv. ptačí profil. Variace velikosti uvedených etáží může dávat různým národům svoji charakteristiku. Známe řecký, římský, aztécký, asijský profil, tím však jejich výčet zdaleka nekončí. Jak vzhled obličejového profilu ovlivní náš odhad charakteru osob, je dostatečně prezentováno v pohádkách, hororech i běžném životě.

Úpravu brady zvažujeme vždy v závislosti na tvaru a velikosti nosu a konfiguraci krku. Značnou roli zde hraje množství tuku podbradku nebo mohutnost a směr krčních svalů. Při rozvaze o novém profilu vždy trváme na profilové fotografii, kde si s pacientem můžeme znázornit vhodné varianty. Stejně tak počítačová animace bývá dobrým pomocníkem.

Příprava

Zásady se podstatě neliší od jiných operací v obličeji. Pro zevní operační přístup přes kůži je pochopitelně bezpečnější oholená kůže, pokud korekci brady podstupuje muž. Pro přístup ústy je nezbytné vyléčení možných ložisek zánětu zubů či měkkých tkání.

Operace

U málokterého zákroku estetické chirurgie lze užít tak rozmanité škály výkonů jako u korekce brady. Od tzv. měkké chirurgie, kdy využíváme jen injekční aplikace látek, až po operaci na kostech.

Zmenšení brady

U příliš vystupující nebo vysoké kosti brady se tato zmenšuje seseknutím, odfrézováním nebo obroušením. Přístup ke kosti chirurg získá obtížněji buď ústy bez viditelných jizev, nebo přes kůži pod bradou. Většinou bývá rána po operaci drénována tenkou hadičkou.

Zvětšení brady

Nejjednodušeji, ale ne ve větším rozsahu, lze profil zvýraznit injekčně aplikací materiálu buď vlastního – tuk, nebo umělého – hmoty užívané k vyplnění vrásek v obličeji. Nevýhodou tohoto postupu je dočasnost některých materiálů a obtížná dosažitelnost ostřejšího profilu.

Nedostatky předchozí metody řeší implantace vlastní chrupavky či kosti nebo stále častěji silikonového implantátu. Přístup je opět buď zevně zpod brady, nebo ústy. V ústech je možno sliznici šít materiálem vstřebatelným nebo tím, který je nutno zhruba za týden odstranit.

Tvar a velikost implantátu je nutno velice pečlivě vybrat z velké škály, kterou výrobci nabízejí, dodatečná úprava je riskantní. Silikonový implantát na rozdíl od kosti není možné k čelisti nijak fixovat, proto je nutno pečlivě vytvořit tunel, do kterého se vloží. Fixace je možná jen zevní náplastí na 7–10 dní. Nejsložitější úpravy dolní čelisti posunem a modelací spadají do operativy maxilofaciálních chirurgů.

Pooperační průběh

Sací drény, které omezují komplikace, ponecháváme zhruba 1–2 dny, po které většinou pacient zůstává hospitalizován. Též se preventivně podávají antibiotika. Vždy je přítomen větší či menší otok, který zmenšujeme chlazením, případně i farmaky (wobenzym). Při ráně v ústech úzkostlivě dbáme na vyplachování po každém jídle i mezi nimi, stravu zprvu volíme tekutou, pak kašovitou. Několik týdnů je nutno operovanou oblast chránit před tlakem či nárazem, aby nedošlo k posunu implantátu. Konečný tvar můžeme posoudit v odstupu několika měsíců, po odeznění otoků a stabilizaci tvaru.

Komplikace

Pokud užijeme injekčních materiálů, vždy dojde k různému stupni vstřebávání. V případě implantace kosti může též dojít k částečné resorpci, u implantátů silikonových hrozí posun a v nejhorším případě i jeho vyloučení. Infekční komplikace není též vyloučena, i přes preventivní podávání antibiotik.