Jak často bychom měli jíst? Podle nejnovějších poznatků je pětkrát denně moc

Léta jsme slýchali, že máme jíst pětkrát denně, ideálně po menších porcích. Režim pěti jídel se doporučoval i cukrovkářům a lidem pokoušejícím se zbavit přebytečných kil. Nyní je ale zase všechno jinak: sílí totiž hlasy, že by se mělo jíst méně často. A snídaně možná není až tak důležitá, jak se neustále zdůrazňuje.

Zastánci pěti jídel denně tvrdí, že častý příjem potravy podporuje metabolismus a potlačuje pocit hladu, což je klíčové hlavně při dietách. Tělo tak navíc dostává živiny pravidelně a v malých dávkách, takže je stíhá zpracovávat. Vydatná snídaně nám má dodat energii na celý den, oběd zaplnit žaludek před dlouhým odpolednem a večeře má být jen špuntem, díky kterému nejdeme spát zcela nalačno. Svačinky mezi hlavními jídly pak jen doplňují potřebné vitamíny a minerály.

Na svačinky bychom prý měli v dospělém věku zapomenout.

Proti tomuto stereotypu se ale ozývají odborníci na výživu, kteří s ním u svých klientů nezaznamenali očekávané výsledky. Hovoří proti němu i teoretici, podle nichž pět jídel denně není pro člověka jako biologickou bytost ani přirozených. Poukazují přitom na fakt, že v minulých dobách lidé jedli jen dvakrát: prvním jídlem byl často kus chleba na poli, případně doplněný máslem, sýrem, tvarohem nebo zbytky studeného masa z předešlého dne, jídlem hlavním pak byla večeře, podávaná okolo klekání. Ta se skládala z několika chodů, samozřejmě podle sociálních možností strávníků. Kdo si to mohl dovolit, jedl večer polévku, kaši, maso či rybu a nato ještě nákyp.

Z pohledu dnešní medicíny by naši předkové museli houfně trpět morbidní obezitou. Ta přitom začala být globálním problémem až v druhé polovině 20. století.

Jídlo konzumované méně často může být vydatnější.

Někteří odborníci soudí, že lidé v dřívějších dobách byli nejen štíhlejší, ale i zdravější. "Nevýhodou častějšího jídla je přetěžování trávení a slinivky, protože naše tělo je zvyklé jíst méně často," uvádí například odborník na výživu Petr Havlíček. Pokud ale uděláme mezi jednotlivými jídly delší přestávku, tělo si od trávení stihne odpočinout. Podle zastánců dvou jídel denně se tak méně namáhají játra, hladina cukru je stabilnější, a organismus dokonce pomaleji stárne.

Zajímavé výsledky přinesla před několika lety studie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pacienti, kteří dodržovali režim dvou vydatných jídel denně, hubli rychleji než ti, kteří denně přijímali pět až šest malých porcí. Dokonce si méně stěžovali na pocit hladu, výrazněji se jim snížil obsah tuku v játrech a vykazovali i lepší hodnoty inzulínu a glukagonu, které regulují krevní cukr.

Tyto závěry nahrávají nové teorii, že lepší je jíst dvakrát denně a vydatně, než často a po maých dávkách. Určitě to však nebude trvat dlouho a objeví se další studie a tvrzení, které všechny dosavadní poznatky zase převrátí naruby.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek