V galerii se dozvíte, co dalšího je dobré stihnout do padesátky.

Únik moči se netýká výhradně žen po menopauze či starších mužů. Není výjimkou, že postihuje i mladé ženy po porodu nebo mladé muže po operaci. Inkontinence, tak představuje nemalý sociální problém, který zasahuje výrazně do života nemocných i jejich blízkých. Narušuje totiž pocity sebejistoty, sebevědomí a sebehodnocení. Inkontinentní senioři se cítí odepsaní a k ničemu. Mnozí z nich nakonec přistoupí na tradovaný názor, že inkontinence je přirozeným projevem stárnutí, a přestanou se zajímat o řešení, byť ho současná medicína nabízí.

„Léčba stresové inkontinence je individuální a předchází jí pečlivá diagnostika. Nižší stadia inkontinence se často léčí konzervativními postupy, kam patří návyk základních léčebných režimů, rehabilitace, elektrostimulace, pesaroterapie a farmakologická terapie,“ vysvětluje doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph. D., z České urologické společnosti. Nové terapeutické možnosti jsou v oblasti farmakologie, zdokonalují se také chirurgické metody, kterými lze úspěšně zasahovat proti stresové inkontinenci. „K jejímu vzniku přispívá kromě genetického vlivu u žen především těhotenství a porod, kdy dochází k povolení podpůrného aparátu pánevních orgánů a ochabování pánevních tkání,” říká Roman Zachoval.

Léčba tohoto typu inkontinence proto začíná pravidelným posilováním svalů pánevního dna, redukcí váhy a úpravou životosprávy.

Cvičení pánevního dna, nejčastěji se užívá systém tzv. Kegelových cviků (ideálně pod dohledem zkušených fyzioterapeutů), je plnohodnotnou metodou léčby i prevence inkontinence. Cvičení lze podpořit i doplňky stravy.

Nejdůležitější je však počítat s tím, že výsledky se nedostaví za týden, ale že jde o běh na delší trať. Vhodné pomůcky přitom zajistí, aby při tomto „maratonu“ nedocházelo k izolaci „běžců a běžkyň“.

Inkontinenční vložky jsou velký dar pro ženy, protože se mohou cítit sebevědomě, mohou se pohybovat. Mohou sportovat, mohou vše,“ zdůrazňuje psychoterapeutka PhDr. Lea Rathausová. Dokonce nemusí utrpět ani jejich intimní život. Pokud ovšem pro ně intimita neznamená jen sex, ale také sdělování a sdílení pocitů a prožívání. „Pro zvládnutí inkontinence v partnerském soužití je nesmírně důležité, jaký mají partneři vztah, aby k problému přistupovali společně. Mohu uvést příklad starší dvojice, která měla skvělé manželství včetně intimního života. Krize nastala po operaci prostaty. Řešení jsme spolu nalezli, stačil otevřený rozhovor, ale chtěla bych v této souvislosti zdůraznit, jak velkou roli v takových situacích zdravotnický personál může hrát. Jde jen o několik chvil věnovaných vysvětlení, jaké komplikace mohou pacienti po zákroku očekávat a jak je možné je řešit,“ připomíná psychoterapeutka.