Imunitu si nevědomky snižujeme aneb Proč právě na vás může zaútočit koronavirus

Zdroj: shutterstock
Prohlédněte si všechny fotografie (20)

Lidé se často potýkají s opakovanými infekcemi nebo vleklými záněty proto, že nachlazení, chřipku nebo angínu přechodí a nedoléčí. Dostávají se tak do začarovaného kruhu: každé onemocnění vede v určité fázi k oslabení imunitního systému a tím k většímu riziku, že se nemoc vrátí.

Se zdravým životním stylem získáme i mladistvý vzhled, více najdete v galerii. 

„Období na konci zimy je v našem zeměpisném pásmu charakteristické minimem slunečního svitu, nízkými teplotami a zvýšenou koncentrací škodlivin v ovzduší,“ zamýšlí se klinický imunolog, alergolog MUDr. Martin Nouza, CSc., z Centra klinické imunologie v Praze. „Je to provázené vysokým výskytem respiračních infekčních nemocí a historicky také méně hodnotnou skladbou potravy, s nedostatkem vitaminů a dalších prospěšných přírodních látek. Zatímco naši předkové řešili přísun vitaminů kysaným zelím, my máme sice již celoročně k dispozici širokou škálu čerstvé zeleniny i ovoce, ale obsah vitaminů a dalších potřebných látek v nich může být podstatně snížen (např. tepelnou úpravou či dlouhotrvající přepravou z dalekých zemí – pozn. red.), a tak to patrně nestačí.“ Dodejme, že zázračně účinné nejsou ani „zbraně“ v podobě umělých vitaminů či vitaminových bonbonů.

V hlavní roli mikroorganismy

Obecně platí, že své imunitě příliš nepomáháme, protože jíme málo ovoce a zeleniny. Na rozdíl od předchozích generací také trávíme málo času venku, a jsme tedy choulostivější. Řadu problémů s obranyschopností experti připisují narušení naší střevní mikroflóry – mikrobiomu. Tento unikátní soubor různých kmenů bakterií, které obývají naše střevo a všechny sliznice na těle, je částečně dán geneticky, většina bakterií však kolonizuje naše tělo v důsledku různých vnějších událostí. Jak ty prospěšné, tak i ty potenciálně škodlivé společně vytvářejí pozoruhodný ekosystém – někdy spolupracují, jindy se přetahují. Vědecké studie stále více poukazují na to, že pro naše zdraví má mikrobiom klíčovou roli. Nejde zdaleka pouze o neustále omílané laktobacily. Podle nových hypotéz každému vyhovuje jiná skladba mikrobioty, a tak užívání probiotik, pokud není „na míru“, nemusí být účinné. Vážně narušit mikrobiotu mohou také diety, k nimž se často uchylujeme hlavně v prvních týdnech roku.

Bakterie? Náhrada neexistuje

Newyorský lékař Raphael Kellman, jenž se problematice mikrobiomu věnuje přes 20 let, říká: „Bakterie mají mezi sebou velmi komplikovanou komunikaci, a to v různých směrech. Na světě neexistuje lék nebo kombinace léků, které by jejich úkol dokázaly napodobit.“ Přesto si mikrobiom stále více ničíme. Jako hlavní důvod se často označuje nadužívání antibiotik, ale svou roli hraje i stres či výdobytky civilizace v podobě chemických látek všude kolem nás. Na to, že se nám vymykají kontrole a že ničí naši mikrobiotu, upozorňuje už dlouho český toxikolog prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.:  „Současný životní  styl  zahrnující přebytek  sladidel, vysoce rafinovaných nezdravých potravin, nadužívání antibiotik, konzumaci alkoholu či každodenní požívání nesteroidních analgetik narušuje střevní ekosystém a vzniká střevní dysbióza. Na střevní mikrobiom mohou nepříznivě působit různé čisticí prostředky, třeba zbytky surfaktantů po mytí nádobí se mohou dostávat do jídla a mohou nepříznivě působit na střevní mikrobiom.“ Profesor Patočka zmiňuje také důležitost výzkumů o působení mikrobiomu na lidský mozek. Ukázalo se, že střevní mikroorganismy vytvářejí řadu látek, které v mozku fungují jako neuromediátory (nervové přenašeče), čili střevní mikroflóra ovlivňuje náladu a chování člověka. Nezdravá strava se může významně podílet i na vzniku deprese.

Základem je změna životosprávy

„Žijeme nepochybně ve větším stresu než naši předkové nebo se s ním umíme hůře vypořádávat,“ pokračuje doktor Nouza. „V našem těle se pod vlivem stresu a v prostředí s tolika škodlivinami uvolňuje více volných kyslíkových radikálů, na jejichž vyvázání a zneškodnění již obranné mechanismy organismu nestačí. Působením volných kyslíkových radikálů dochází k poškozování buněk, což se projeví rozvojem únavy a oslabení.“

Horší obranyschopnost mají lidé s cukrovkou, s nádorovým onemocněním, podvýživou, HIV pozitivní… Imunitní systém zdravého člověka dokáže rozpoznat rozdíl mezi buňkami organismu a buňkami, které jsou v něm cizí. Obranyschopnost reprezentují hlavně bílé krvinky (leukocyty), dále pak imunitní orgány – brzlík (thymus) a lymfatické uzliny.

Ti, kteří výraznou poruchou a vážnou nemocí netrpí, ale jsou „jen“ častěji nachlazení, mohou svou imunitu relativně snadno zvýšit. Lékárny nabízejí řadu prostředků. O účinnosti některých se sice vedou diskuse, ale člověk určitě nic nezkazí, pokud se z pestré nabídky zaměří na antioxidanty, protože řada studií potvrdila škodlivost působení oxidace na živé organismy. Mezi antioxidanty řadíme mnohé přírodní látky, zvláště některé vitaminy, minerály a enzymy.

K těm nejvýznamnějším patří vitamin E, vitamin C, betakaroten, selen, některé hormony (např. melatonin). V posílení imunity pomáhají také již zmíněné laktobacily, které posílí střevní mikroflóru.

„Vhodné je pít mléčné zakysané výrobky, samozřejmě v případě, že nemáte problém s mléčnou bílkovinou. Platí, že nejúčinnější je doma připravený jogurt nebo kefír,“ doporučuje Martin Nouza. Starší lidé, kteří se jim vyhýbají, protože se obávají mléčného zahlenění, by si podle imunologa měli doma připravovat kvašenou zeleninu.

K posílení imunity patří také klíčové, jako v celém životě, platí, že nikdy není pozdě a vždy se najde ta správná chvíle k zamyšlení se nad možnostmi nápravy a zlepšení. I v tomto případě platí, že není nad účinnou prevenci…leč ne jednoduché opatření: vyhýbat se stresu.

Lékaři se shodují: „Zkusme změnit životosprávu, přidat něco pohybu na čerstvém vzduchu, zkusit upravit a zkvalitnit spánek. Vždy můžeme změnit k lepšímu stravování či omezit působení stresu."  

CO JE DOBRÉ OMEZIT

Cukr: Jednoduché cukry, které přijímáme v podobě sladkých limonád nebo různých cukrovinek, snižují imunitu.

Bílé pečivo: Nadmíra bílé mouky oslabuje v našem těle T-lymfocyty, které jsou nezbytné pro boj s nemocemi.

Živočišný tuk: Jeho velké množství je zdrojem volných radikálů, které ničí buňky a způsobují jejich mutace. Posílí imunitu. 

VYZKOUŠEJTE

Domácí kvašené zelí kimči

1. Kupte si 1 kilogram čínského zelí, nakrájejte ho poměrně nahrubo. 2. Na 1 kilogram přidejte jednu cibuli a 2 mrkve. Ty nakrájejte natenko, cibuli nadrobno. 3. Na 1 kilogram zeleniny přidejte dále jednu polévkovou lžíci soli, 1 polévkovou lžíci drceného kmínu nebo koriandru a vše promíchejte. 4. Směs natlačte do kvasicí nádoby. Zelí během hodinky až dvou pustí šťávu. Nechte je v teple a přikryté. 5. Během 1 až 2 dnů zelí začne kvasit (v tekutině se začnou objevovat bublinky), během týdne je při pokojové teplotě vykvašené. Kimči nyní potřebuje umístit do lednice, kde bude dál zrát a dokvašovat. Je už připraveno ke konzumaci. Uzavřené lze skladovat až 3 měsíce.

* Kimči se doporučuje jíst každý den, podává se v misce jako příloha k hlavnímu jídlu. Pokud vám přijde moc kyselé, přidejte podle chuti hlávkový salát. Můžete také zakápnout rostlinným olejem. Na internetu lze najít nepřeberné množství kombinací – kvašenou zeleninu lze udělat z ředkví, kedlubny nebo květáku. Proč je jíst? Kimči obsahuje spoustu pozitivních mikroorganismů, které buď osídlí váš trávicí systém, nebo se minimálně spřátelí a podpoří stávající mikrobiom. Připisují se mu také protirakovinné účinky.

Další pomocníci ve zkratce

Potraviny bohaté na železo, maso, drůbež, ryby, mořské plody, luštěniny, ořechy.

Česnek zlepšuje schopnosti buněk imunitního systému v boji proti nachlazení a chřipce.

Zázvor má antimikrobiální vlastnosti a může potlačit růst některých druhů bakterií a plísní.

Citrusové plody: citrony, mandarinky, pomeranče, ale hlavně grapefruity.

Lékořice pomáhá zabíjet viry vyvolávající chřipku a gastroenteritidu.

Glukany – aktivní polysacharidy získané z buněčné stěny různých hub (například hlívy ústřičné) jsou schopné podporovat obranné reakce organismu. Ústřice obsahují zinek, díky kterému se snáze produkují protilátky a T-lymfocyty (druh bílých krvinek, který potírá například nádorové buňky či buňky napadené viry).

Chilli tyto papričky jsou při vhodném množství prospěšné pro zdraví sliznic, zraku, pokožky nebo močových cest. Nedoporučují se ale lidem s trávicími obtížemi.

Práce a každodenní rodinné starosti kladou stále větší požadavky na náš čas a energii. Podstatně naši imunitu oslabují. Využijte nařízenou karanténu a pořádně si odpočiňte.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky