Se zvýšenou teplotou se lidé potýkali odedávna a snažili se ji snižovat nejrůznějšími prostředky. Normální tělesná teplota u člověka je 36,0 až 36,9 ⁰C, za horečku považuje teplota vyšší než 38 °C, přes 37 °C se označuje za zvýšenou teplotu. K nejstarším, a velmi spolehlivým metodám, patří snižování tělesné teploty fyzikálními metodami, především studenými zábaly. Jejich velkou předností je, že nezatěžují žádným způsobem žaludek nemocného a jsou snadno proveditelné téměř kdekoli. Lékaři je doporučují, až na určité výjimky, i v 21. století. Naopak mezi lidmi tradované použití octa či tvarohu neshledává moderní medicína jakkoli přínosné a lékaři je většinou označují na zbytečné.

Ne vždy je snižování teploty správné

Zvýšení tělesné teploty hraje významnou roli při infekčních onemocněních tím, že pomáhá likvidovat mikroorganismy, které onemocnění způsobily. Zvýšení tělesné teploty je vlastně obranou našeho organismu v boji s infekcí. Mnoho bakterií a virů má totiž sníženou schopnost se množit při zvýšené teplotě, některé zvýšená teplota dokonce zabíjí. Proto při infekčních onemocněních není snižování tělesné teploty vhodné.

Jak správně připravit zábal?

Větší kus látky (ideální je ručník nebo prostěradlo) namočíme do vody teplé 25–30 °C a lehce vyždímáme a zabalíme do něj nemocného na 5-8 minut. Když se zábal začne zahřívat, odstraníme jej a pacienta převlékneme do suchého prádla a uložíme do postele. Pokud má nemocný chladné ruce a nohy, zábal nepoužíváme. Tato metoda není vhodná ani u lidí, u kterých se objevila zimnice či tzv. „husí kůže“. Nevhodné jsou zábaly u kardiaků či epileptiků či při kožních nemocech (infekce, ekzémy, lupénka). V případě starších osob se doporučuje postup konzultovat s lékařem. U dětí zábal používáme až ve chvíli, kdy dosáhne horečka vrcholu – to poznáme nejsnáze podle horkých končetin.

Snadnější než zábal

Pokud nemáme k dispozici dostatečně velkou látku, můžeme tělo ochlazovat žínkou, kterou namáčíme ve vlažné vodě. Případně můžeme využít koupel nebo sprchu. Teplota vody by měla být o dva stupně chladnější, než kolik jsme pacientovi naměřili teplotu. Koupel by neměla trvat déle než 5-10 minut. Pro děti napouštíme do vany pouze 5 cm vody a vodou opatrně poléváme pouze trup a končetiny.

Bylinky na snížení teploty

Dáváte-li přednost bylinkám, můžete pro srážení horečky využít sušené květy bezu černého nebo lípy. Příprava čaje je snadná: 2 čajové lžičky sušených květů (bezu nebo lípy) spaříme ¼ litrem vody a necháme 10 minut louhovat. K vypocení postačí vypít 2 šálky horkého čaje.

Srážení horečky před 100 lety

„Ať nemocný kloktá hrdlo studenou citronovou limonádou. Každých 5 nebo 10 minut dávejme studené obklady na čelo, stěžuje-li si nemocný na bolení hlavy. Tělo omývejme mu teplou vodou, smísenou s octem. Dobře účinkují studené obklady na břicho i na záda. K tomu účelu namočíme prostěradlo do odstálé vody (ne příliš studené), dobře je vyždímáme, nemocného jím ovineme a suchým jiným prostěradlem převineme, aby mokrá část spodního nikde nepřečnívala. Dle velikosti horečky střídejme tyto obklady každou hodinu, až dvě hodiny. Nastuzení se báti nemusíme. Toto obkládání a umývání vodou s octem nemůže škoditi v žádném případě.“ Domácí lékař – pomoc v každé nemoci – vyzkoušené, osvědčené recepty, jak nejrůznější nemoci a úrazy správně, bez velkých vydání a s jistým výsledkem vyhojiti a vyléčiti. Knížku sestavil z rad zkušených praktických lékařů a vlastním nákladem v roce 1907 vydal Jaroslav Zajíček.