V galerii najdete, co udělá změna tvaru nosu s celkovým vzhledem.
Stojí za vším geny?
Barvu vlasů, očí, tělesnou výšku či predispozice k nemocem dědíme po jednom z rodičů. Je geneticky podmíněn i morfologický tvar nosu? Tvar nosu je dán jeho délkou, výškou (vzdálenost mezi kořenem nosu a středem kožní přepážky), šířkou (nejširší vzdálenost mezi nosními křídly) a jeho hloubkou.
Nos v rukou evoluce
Tvar nosu je skutečně geneticky podmíněn a dokonce již dnes víme, že za to, jaký nos zdědíme, odpovídá nikoliv jeden, ale pět genů. Ale proč má evropský nos výrazně odlišný tvar, než nos mongolský či negroidní? Podle vědeckých předpokladů se na velikosti a tvaru nosu také významně podílí biologická evoluce. Náš olfaktorický orgán prošel dlouhodobým vývojovým procesem, stejně tak jako například barva kůže, adaptoval se na klima.
Adaptace na změnu životního prostředí a klimatu by mohla korelovat s velikostí nosních dírek. Ty větší, respektive širší nacházíme více u populace, která obývá teplé a vlhké krajiny. Menší a užší nosy naopak vidíme u Europoidní rasy, což může být naopak výsledkem adaptace na suché a chladné klima. Evropský nos svým tvarem tak lépe plní funkci ohřívání a zvlhčování vzduchu.
Podle nosa poznáš kosa
Nositelé evropského nosu se vyznačují úzkým tvarem nosního otvoru a typickou jamkou v oblasti nosního kořene. K evropské rase se kromě Evropanů řadí také obyvatelé Blízkého Východu, severní Afriky a střední Asie.
Mongolský nos je typický svým širokým a plochým tvarem. Mongolská rasa je dnes nejpočetnější a zahrnuje Číňany, Japonce, Korejce, Vietnamce, Mongoly, Kazachy, Polynésany a také americké Indiáni a Eskymáky.
Negroidní nos je širší, plošší (než u mongolské rasy) s širokými kruhovitými nosními otvory. Ekvatoriální rasa je typově nejbližší původnímu obyvatelstvu střední a jižní Afriky. Široké a kruhovité nosy Afričanů nemusí skutečně vzduch ohřívat.
