Dusí mě, co nepřijímám

Dusí mě, co nepřijímám
Dusí mě, co nepřijímám
Zdroj: Profimedia.cz

Situace, které narušují naši duševní rovnováhu, omezují nás, vyvolávají strach. U astmatiků potenciálně mohou vyvolat stavy záchvatovité dušnosti.

Tos mi teda vyrazil dech!

Mám všeho po krk, nejraději bych se na všechno vykašlala!

Nemůžu ho (ji) ani cítit!

Věty plné negativních emocí, kterými reagujeme na nepříjemné (pro nás nepřijatelné ) podněty. Situace, které narušují naši duševní rovnováhu, omezují nás, vyvolávají strach. U astmatiků potenciálně mohou vyvolat stavy záchvatovité dušnosti. Často odstraňujeme z přítomnosti alergiků – astmatiků domácí zvířata, snažíme se, aby prostředí, ve kterém žijí, bylo pokud možno bezprašné a bezpylové. Neuvědomujeme si, že astma, které je projevem nerovnováhy mezi nádechem a výdechem může zobrazovat problém nerovnováhy ve vztazích, v kontaktu s okolím.

Pro astmatika může představovat velký problém konfliktní vztah rodičů – prostředí, ve kterém se mu nedostává vzduchu, nemůže volně dýchat. Problém může představovat také přílišné ochraňování ze strany okolí – jestliže se někomu nedostává vzduchu, často za tím bývá strach udělat krok k vlastnímu rozhodnutí a převzetí zodpovědnosti za sebe sama. Svoboda vyráží dech, působí nezvykle, a vyvolává strach.

V literatuře, zabývající se alergií a astmatem jsou popsány různé případy , kdy astmatický záchvat byl vyvolán psychikou pacienta – klasický případ člověka, který vstoupil do místnosti, v níž uviděl vázu s růžemi. Vědomí, že vůně růží je pro něj dráždivá, u něj vyvolalo astmatický záchvat, přestože růže byly umělé. Pozoruhodný je také případ chlapce, který míval astmatické záchvaty v době, kdy jeho matka menstruovala. Spousta maminek si uvědomí, že jejich děti „více zlobí“ ve dnech, kdy se samy necítí dobře, řeší vlastní problémy nebo jsou nemocné. Děti, hlavně malé, jsou velmi napojené na maminku a ve větším zlobení ve dnech nepohody se často odráží jejich vnitřní nejistota, daná tím, že se středem jejich světa – jejich mámou něco není v pořádku. Skvělou terapií pro obě strany v takových situacích bývá „metoda pevného objetí“.

V astmatu bývá také skrytá nemožnost odbourání agrese – rád by se nadýchl a vykřičel, ale nemůže vydechnout . Agresivní projevy jsou stlačeny na tělesnou úroveň a projeví se kašlem a hlenem.

Pro rodiče astmatických dětí je důležité si uvědomit souvislost mezi jejich vztahem, vztahem k dítěti a jeho astmatickými problémy. Aneb jak praví psychologové – má-li dítě astma, podíváme se, jestli ho doma nedusí.

Zdroj: Partner pro zdraví

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Po porodu ve formě a sexy

S tím, že žijeme ve světě, který nade všechny hodnoty vyznává štíhlou krásu, nic neuděláme. Všechno však má svá ale!

Akční letáky