Článek najdete v magazínu Deník Ženy - měsíčníku, který každý poslední čtvrtek v měsíci obdrží všichni čtenáři Deníku.

Měli bychom se chřipky bát?
Mnoho lidí chřipku nerozezná od obyčejné virózy a tak mnohdy ani neví, zda ji vlastně měli, a proto ani nevidí v očkování velký smysl. Skutečnou chřipku si s virózou obvykle nespletete a pravděpodobně si ji budete pamatovat, protože se od obyčejné virózy podstatně liší. Chřipka má obvykle velmi rychlý nástup v řádu jedné či dvou hodin, kdy na vás doslova „spadne“ a položí vás do postele. Většinou je spojena s vysokou teplotou 38 až 40 stupňů, bolí vás svaly i klouby a nemůžete vstát ani se pohnout. Po zahájení odpovídající léčby její příznaky po pár dnech odezní, ale organismu trvá ještě další dva týdny i více, než nabere zpátky všechny síly.

Někdy se ale vyležet nestačí. Na chřipku se přece umírá...
Chřipka ohrožuje především lidi v rizikových skupinách, což jsou zejména senioři nad 65 let, lidé s cukrovkou či onemocněním srdce nebo dýchacího traktu. Počet úmrtí spojovaných s chřipkou se v České republice pohybuje kolem tří set ročně, ale odhaduje se, že chřipka zaviní minimálně 6–7 násobek. Spousta úmrtí se totiž často nepřičítá následkům chřipky.

Přesto Češi nepatří zrovna k vakcinačním přeborníkům. Ve srovnání s řadou evropských zemí je u nás míra proočkovanosti velmi nízká. Čím si to vysvětlujete?
Rozdíly mezi zeměmi se v Evropě zásadně liší od 75% až po 10% proočkovanost. Její míra je obvykle nižší v zemích bývalého východního bloku. Stojí za tím hlavně tři faktory: jednak poměrně špatný přístup populace k prevenci, dále pak nerozpoznání chřipky od jiných respiračních onemocnění i podcenění její nebezpečnosti a v neposlední řadě je to neznalost přínosů očkování.

Jak je to s malými dětmi? Od kolika let je lze proti chřipce očkovat?
Maminky by se měly rozhodovat po poradě s pediatrem. Vakcíny dostupné na českém trhu umožňují očkování už od šesti měsíců.

Je to skutečně nutné?
I mezi nejmladšími jsou rizikové skupiny, například astmatici či diabetici. Spadají mezi ty, kterým odborníci očkování doporučují a kteří ho mají hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nemocnost v době epidemie může v dětských kolektivech dosahovat až 40 %. Děti mohou chřipku potom přinést domů a šířit virus mezi ostatní členy rodiny, protože mohou vylučovat chřipkový virus dlouho poté, co u nich příznaky onemocnění odezní. Každý musí zvážit sám, jestli se mu s ohledem na ochranu zdraví a chod rodiny očkování dětí vyplatí.

Znám ale manžele, kteří se kvůli otázce očkování dětí málem rozvedli...
Lidé stále více věří neověřeným informačním zdrojům. Proto zcela iracionálně ztrácejí důvěru v lékaře. Přitom lékaři skutečně lidskému zdraví rozumí více než laici a znají aktuální stav svých pacientů. Navíc jsou za svá rozhodnutí právně zodpovědní, což pro lidi, kteří se k očkování vyjadřují třeba na Facebooku, neplatí.

Na trhu se letos objeví vakcína obsahující čtyři složky neboli čtyřvalentní vakcína, která ochrání nejen proti dvěma A kmenům, ale rovněž i proti oběma B kmenům chřipky. Zvýší se tím počet očkovaných Čechů?
Složení chřipkových virů se mění a pro každou sezónu WHO stanovuje složení vakcín. Stanovují se čtyři kmeny, protože u chřipkových kmenů typu B se velmi těžko předvídá, který z nich bude aktivnější. Může se dokonce stát, že se v populaci vyskytují oba kmeny současně nebo jeden kmen převažuje v první části sezóny, jiný pak v jejím dalším průběhu. Výhoda čtyřvalentní vakcíny spočívá právě v tom, že obsahuje oba kmeny chřipky typu B na rozdíl od dosud používaných třívalentních vakcín. Věřím, že poskytuje širší ochranu, že pomůže zlepšit povědomí veřejnosti o očkování proti chřipce a že se lidé nechají očkovat ve větší míře než dosud.

Článek najdete v magazínu Deník Ženy - měsíčníku, který každý poslední čtvrtek v měsíci obdrží všichni čtenáři Deníku.