Co a proč nepatří do mikrovlnky a bohužel to tam nevědomky dává téměř každý

Prohlédněte si všechny fotografie (15)

Co rozhodně nepatří do mikrovlnné trouby? Na toto téma jste toho jistě už mnoho slyšeli a četli. Ale víte, proč některé věci do mikrovlnné trouby nepatří? Odpověď je ve své podstatě jednoduchá, pokud znáte základní fyzikální princip funkce mikrovlnné trouby.

Co jsou mikrovlny?

Mikrovlnné záření užívané v mikrovlnných troubách jsou elektromagnetické vlny určitých frekvencí, podobně jako třeba viditelné světlo nebo rádiové vlny. Teoretický objev elektromagnetických vln učinil skotský fyzik James Clerk Maxwell v roce 1864. Jejich existenci experimentálně demonstroval v roce 1888 německý fyzik Heinrich Hertz, který vyrobil aparaturu produkující a detekující velmi krátké vlny (s vlnovou délkou 1–10 m, takové se dnes používají třeba pro běžné FM rádiové vysílání). Ten, kdo si všiml, že mohou mikrovlny sloužit k ohřevu potravin, byl americký konstruktér a vynálezce Percy Spencer, když se mu v roce 1945 rozpustila v kapse čokoláda, poté co stál u přední strany magnetronu radaru. Stejným způsobem vyzkoušel „ohřát“ popcorn.

Co je magnetron?

Magnetron je speciální elektronka, která generuje mikrovlnné záření. Jedná se vlastně o dutinový rezonátor naladěný na tu „správnou“ frekvenci (podobným rezonátorem, ale zvukovým, je třeba píšťala varhan, ta také musí být naladěna na určitou frekvenci, jinak by se Mendelssohnův svatební pochod nelíbil). Její konstrukce je jednoduchá a levná. Mikrovlny se z ní pomocí vlnovodu odvádějí do pracovního prostoru trouby, který je od vnějšího prostředí odstíněn tak, že žádné mikrovlnné záření neproniká ven. Tady se možná někdo zeptá – jak to, že když děrovaným okénkem ve dvířkách mikrovlnky vidíme dovnitř, žádné mikrovlny se nedostanou ven? Důvod je ten, že vlnová délka mikrovln je zhruba 12 cm, takže plech s drobnými milimetrovými otvůrky pro ně představují nepřekonatelnou překážku (velikost otvorů je mnohem menší než vlnová délka), avšak vlnová délka viditelného světla je pět desetitisícin milimetru, což je naopak mnohem méně než velikost otvorů, takže světlo může otvory snadno pronikat.

První mikrovlnná trouba

Vynález první mikrovlnné trouby je připisován právě Percy Spencerovi. Jeho pokusy s magnetronem daly podnět vzniku první mikrovlnné troubě, která spatřila světlo světa v roce 1947. První mikrovlnky měly monstrózní rozměry. Byly téměř dva metry vysoké a vážily kolem 400 kilogramů. Cena se blížila k tehdejším 3000 dolarům. Další technologický vývoj umožnil jejich podstatné zmenšení, tak mohly být od roku 1955 využívány i pro použití v domácnostech.

A jak tedy funguje?

Mikrovlnná trouba je obecně konstruována tak, aby ohřívala vodu obsaženou v potravinách. Mikrovlny mají právě tu frekvenci 2,45 GHz (nebo, chcete-li, jsou naladěny právě tak), aby byly schopny molekuly vody rozkmitat, fyzikové tomuto jevu říkají rezonance. Tím se energie mikrovln pohltí a přemění na tepelný pohyb molekul vody. Mikrovlny prostupují pokrmem a tímto způsobem dochází k relativně velmi rychlému zahřátí. Díky rezonančnímu jevu se nejlépe rozkmitají právě molekuly vody, na jiné molekuly příliš nepůsobí.

Princip ohřevu vody můžete vyzkoušet experimentálně sami. Vezměte nafukovací gumový balonek, napusťte do něj trochu vody, balonek zavázejte a vložte do mikrovlnné trouby. A co se stane? Voda se začne brzy vypařovat a tlak vzniklých par balonek nafoukne. Troubu hned vypněte, jinak by balonek prasknul. Po vypnutí trouby se balonek, tím jak vzniklá pára kapalní, vyfoukne. Tento pokus můžete provádět opakovaně.

Proč je v mikrovlnné troubě otočný talíř?

K jednoduchému vysvětlení vám poslouží další experiment. Vyndejte z mikrovlnky otočný talíř, položte plátky např. toastového chleba a troubu zapněte. Co se stane? Po několika minutách začne chléb na některých místech černat. Ale proč jen na některých místech a nezčerná celý? V mikrovlnce se pokrmy nezahřívají rovnoměrně, protože mikrovlny se uvnitř trouby odrážejí od stěn. Odražené vlny se v některých místech sčítají a vytvářejí maxima, jinde se zase ruší a vytvářejí minima. Tímto se v objemu trouby vytvoří stabilní systém maxim a minim. V místech maxim se pole mění intenzivněji a uvolňuje se zde více energie. Naopak v místech minim se neuvolňuje téměř žádná energie. Pomalu otáčející se talíř vystavuje potravinu střídavě minimům a maximům a zamezuje tak nerovnoměrnému ohřevu potravin.

Proč do mikrovlnné trouby nepatří kovové předměty?

I v tomto případě můžete tento jev ozřejmit experimentálně. Vložte tenký kousek drátku do mikrovlnky a zapněte ji. Drátek se po chvíli rozjiskří, následuje záblesk a rozletí se. A proč? Drátek působí vlastně jako anténa, v níž mikrovlny vytvářejí elektrický proud. Drátek se tím rozžhaví. Stejným principem rozsvítíte v mikrovlnce žárovku, po rozžhavení vlákna, praskne. Proto do mikrovlnné trouby nepatří talíře s kovovými ozdobami, nebo kovové nádobí.

A jak je to se syrovým vejcem?

Pokud prudce zahřejete syrové vejce v mikrovlnné troubě, tak vám zcela jistě „vybouchne“. Obsah vajíčka je tvořen zejména vodou, ta se velmi rychle zahřeje a část vody se vypaří dříve, než stačí zbytek vejce vytvořit pevnou hmotu. Tlak vzniklých par skořápku roztrhne a doslova vejce rozmetá na všechny strany. I tento jev si můžete doma sami ověřit, akorát raději vejce uzavřete do plastové nádoby. Ze stejného principu není vhodné ohřívat tekutiny v uzavřené láhvi. Tekutina se v láhvi může rychle zahřát a explodovat stejně tak, jak zmiňované vejce.

Ohřev vody v mikrovlnné troubě

To je docela nebezpečná záležitost. Ohřev vody v mikrovlnné troubě probíhá totiž jinak než ohřev na klasickém sporáku. I když necháte ohřát vodu v mikrovlnce na teplotu přibližně o 8 ° vyšší, než je teplota varu, tak vřít nezačne. Což je dáno tím, že se voda zahřívá v celém svém objemu, takže se důsledkem stoupavých proudů tolik nepromísí a může se „přehřát“. Proto je nabíledni při ohřevu tekutin dodržovat vhodnou dobu a při vaření vody s ní průběžně míchat.

Mikrovlnné trouby se netřeba obávat. Vystačíme si se základními znalostmi fyziky a „selským“ rozumem na to, abychom v mikrovlnné troubě neohřívali předměty, které tam nepatří. Třeba ohřev chilli papričky, která po rychlém ohřevu exploduje a vyrobí pepřový sprej, který vám docela slušně poleptá sliznice. Pokud chcete ohřívat sušené plody, například rozinky, vložte je do misky s vodou a poté zahřívejte, jinak z nich moc nezůstane, seškvaří se a mohou se i vznítit. A pustit mikrovlnku jen tak bez vložení obsahu není také nejmoudřejší počin. Mikrovlny nic neabsorbuje, pohlcuje je jen kov uvnitř trouby a výbuch či požár je nasnadě.

Další články

Lu Gregorová

Trend: Fitko v obýváku

Nepotřebujete permanentku, nemusíte bojovat s rezervačním systémem v přeplněném fitku. Stačí vzít do ruky ručník nebo karimatku, lahev s vodou a…

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky