Máte-li zahradu, tak víte, že jarní práce jsou spojeny s prostřihem, sázením, přihnojováním. K poranění očí při nich dochází mechanicky, ale i chemicky. Jednoduchá pomůcka – kvalitní ochranné brýle - přitom mohou většině možných poranění zabránit nebo alespoň omezit případné následky. Okolí a povrch oka bývají často poraněny ostrými okraji rostlin nebo odlétajícími úlomky. Stejně nepříjemné mohou být prach či poletující zrnka zeminy v oku. Ještě závažnější je pak zcela jistě zasažení očí kupříkladu chemickým postřikem nebo při míchání hnojiva apod. Víte, co dělat, když se to stane?
Mohlo by vás také zajímat: Zrak - smysl, o který je nutné pečovat nebo Jak se líčit při nošení kontaktních čoček
V první řadě voda
Dojde-li k některé z výše zmíněných situací, je třeba urychleně oči vypláchnout pod tekoucí vodou a podle stupně závažnosti případně okamžitě navštívit oční pohotovost. Při manipulaci s rostlinami bychom si měli uvědomit, že příroda byla natolik důvtipná, že je obdařila schopností bránit se okolí. Tam, kde je rostlina opatřena trny, jsme automaticky opatrnější, ale existují i skrytá nebezpečí. Výměšky z rostlin, například při řezu, tak mohou být silně dráždivé, až toxické. Je dobře se předem seznámit v literatuře s tím, o jakou rostlinu pečuji a zda takové konkrétní nebezpečí nehrozí. Potřísněnýma rukama si pak v žádném případě nepromnout oči. Doporučením jsou zde na místě ochranné rukavice.
Infekce i alergie
Záněty můžeme dělit podle řady kritérií, především na záněty infekční a alergické. Infekčními činiteli mohou být viry, baktérie, ale i složitější struktury jako prvoci. Nejčastěji bývají zánětem postiženy struktury tzv. zevního oka. Tím se myslí záněty víček, záněty spojivky a záněty rohovky. Nejčastějším zdrojem infekcí jsou zhoršené hygienické podmínky, především kontaminovaná voda. K infekci pak dochází nejen při koupání v přírodním zdroji, ale i například při mytí rukou a obličeje. Pamatujte, že nedostatečně a pozdě léčený zánět může způsobit i dlouhotrvající závažné komplikace.
Druhým typem zánětů jsou záněty alergické. Ty se vyskytují jako samostatné oční postižení, ale mnohem častěji v kombinaci s kožními projevy, velice nepopulární „sennou rýmou“, ale i se závažnými dechovými obtížemi. Příčinou na jaře jsou nejčastěji kvetoucí stromy, rostliny a květiny. Mezi základní oční projevy zde patří především pálení, svědění a slzení očí. Výtok z očí je většinou čirý (slzy) a bývá kombinován z dalšími výše uvedenými obtížemi, jako např. zvýšené smrkání.
Kdy vyhledat pomoc?
„Nejčastěji popisovanými příznaky ze strany pacientů jsou řezání, pálení, slzení a světloplachost očí a dále výtok z očí. Ten se může vyvíjet od pouhého slzení až po hlenohnisavý výtok, kdy pacienti nejsou schopni ani uvolnit víčka od sebe. V lékárně je k dostání celá řada preparátů, které nejsou vázány na lékařský recept, ale které bohatě postačují pro léčbu „banálních“ zánětů. Důležité pravidlo ale zní: Neustoupí-li příznaky očních obtíží přes laickou sebeléčbu do 24 hodin, je to jednoznačně důvod k neodkladné návštěvě očního lékaře,“ říká vedoucí lékař Refrakčního Centra Praha, MUDr. Petr Novák.
Vyberte si správné brýle
Účinnou ochranou proti slunečnímu záření jsou sluneční brýle s vhodným barevným a UV filtrem. Není asi rozumné takové brýle kupovat kdesi ve stánku na ulici. Lepší je nechat si poradit od odborníka. Jiné brýle jsou doporučeny pro sport, jiné pro volný čas a zcela odlišné například pro vysokohorskou turistiku. Sportovní brýle musí například navíc splňovat podmínku bezpečnosti po nárazu.
Ostré jarní slunce
Sluneční paprsky nás ohrožují nejen v létě či na exotické dovolené. Jarní slunce umí být také ostré a navíc je nízko nad obzorem. Kromě viditelné části světelného spektra do oka vstupují paprsky s menší a větší vlnovou délkou, odpovídající ultrafialovému a infračervenému záření. Účinky obou se sice liší, ale v některých případech mohou reprezentovat vážné ohrožení zraku. Pohled do slunce může náš zrak poškodit. Může to být přitom romantické sledování zapadajícího slunce, co způsobí poškození sítnice v místě nejostřejšího vidění, v tzv. žluté skvrně. Tepelný efekt dopadajících slunečních paprsků se pak může chovat stejně jako laserový paprsek.
Pozor na ultrafialové záření
Asi známějším strašákem je ultrafialové záření. Jeho negativní účinky na oko jsou veřejnosti mnohem více známy. Ultrafialová část spektra je dále dělena na tři podskupiny. Záření označované UV-C má nejvyšší energii (200 – 290 nanometrů), ale standardně je filtrováno ozónovou vrstvou zeměkoule. UV-B záření (290 – 315 nanometrů) bývá většinou absorbováno na povrchu oka v rohovce a dále je filtrováno oční čočkou. Posledním typem je UV-A záření (315 – 400 nanometrů), které je potenciálně nebezpečné pro oční čočku. Ale ani viditelná část záření není pro oko zcela bezpečná. V poslední době se hodně hovoří o modré části spektra (400 – 550 mikronů). Uvádí se, že jeho negativní působení na pigmentovou vrstvu sítnice může v budoucnu zvýšit pravděpodobnost vzniku degenerace sítnice, především její žluté skvrny.