Nevolnost, dušnost, kožní vyrážky, bolesti hlavy, problémy s očima. Tyto příznaky uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), která už v této souvislosti dokonce zavedla termín syndrom nezdravých budov (sick building syndrome, SBS).

V roce 1984 jím mělo trpět 30 procent obyvatel planety, před dvěma lety WHO oznámila, že problém se týká už 85 procent populace. Zatímco například kvalitě potravin se v poslední době věnuje mnoho pozornosti, zkoumání vlivu obydlí na zdraví je pořád spíše okrajové.

„Chybí organizovaná osvěta,“ myslí si třeba Ing. Jaroslav Zima, jenž lidem radí s řešením technických problémů v domech a bytech. „Když zavoláte na hygienu, tak vás většinou odkážou na stavební úřad. Ale co tam? Vezměte si, kolik peněz se nalilo do propagace akce Zelená úsporám. Všichni, kdo pracují v oboru, tuší, že bude průšvih s plísněmi, ale nějaký program, který by lidem vysvětlil, jak domy užívat, aby nebyly nezdravé, neexistuje.“

Naráží na skutečnost, že moderní stavební trendy dnes řeší spíše otázku úspor energií, a domovy se tak často hermeticky uzavírají, čímž se podle něj násobí neblahé vlivy na zdraví (uvolňování chemikálií ze stavebních materiálů, nábytku, vznik plísní).

Kýchám v novém bytě. Jak to?

A nejde jen o staré domy. „Můj problém nastal po nastěhování do novostavby,“ píše například mladá žena. „Již od prvního přespání mě začala intenzivně pálit pokožka, hlavně na rukou, nohou, na hlavě, špatně se mi zde dýchá a rovněž mě pálí oči. Zkoušela jsem ruce mazat různými mastmi, ale pomůže to vždy jen na chvilku. Tyto obtíže mám pouze v domě. Pokud odjedeme třeba na víkend k babičce, příznaky se zmírňují.“

Dostává se jí odpovědi, že může jít o alergickou reakci na nějakou látku, která byla při stavbě domu použita, a má vyhledat alergologa, aby se dalo určit, která látka to je.

Tyto potíže mohly nastat třeba jen kvůli špatnému větrání nové stavby, v horším případě použitím nevhodných materiálů. Je sice pravda, že mnohé stavební prvky byly z hlediska vlivu na zdraví zakázány (např. fasádní azbestové desky), jenže jistotu nemůžeme mít ani u moderních stavebních hmot. Stačí zmínit nedávnou kauzu, kdy byl při stavbě tisíců amerických domů použit závadný čínský sádrokarton – z použitých desek se uvolňovalo do ovzduší 100krát víc sirovodíku, než je běžné. Nedávno zase experti zachytili nekvalitní sádrokarton na Slovensku.

Co kazí domácí atmosféru?

Většina syndromů nemocných budov souvisí se špatnou kvalitou vnitřního ovzduší. Podle toxikologa prof. RNDr. Jiřího Patočky, DrSc., jenž se SBS u nás jako jeden z mála hlouběji zabývá, jsou potíže u většiny lidí pozorovány při jejich dlouhodobém pobytu v uzavřených místnostech.

„Protože v takových prostorách trávíme stále více času, SBS se týká většího počtu lidí,“ říká. „Příčiny jsou v architektuře staveb, v materiálech použitých při stavbě (azbest, skelná vata, fenol-formaldehydové pryskyřice v obkladových materiálech), ve vytápění prostor, klimatizaci a větrání, v nábytku, kobercích, tapetách, záclonách, v technických zařízeních a kancelářských přístrojích, v jejich ošetřování, v úklidu apod.“

To vše prý způsobuje, že při nedostatečném větrání doma dýcháme nezdravý koktejl. Častý kontaminant ovzduší v bytě je také oxid uhličitý (CO2). Vzniká při úplné oxidaci organických sloučenin, tedy při spalování a dýchání. V domácnosti jsou hlavním zdrojem především lidé, v malé míře to mohou být i pokojové květiny. CO2 pochopitelně vzniká také při vaření na plynovém sporáku. Kuřáci, ale také milovníci různých vonných tyčinek si doma mohou zvyšovat i koncentrace oxidu uhelnatého (CO).

Přítomnost plastů a různých syntetických materiálů má zase podle některých názorů vliv na nižší koncentraci záporných iontů. Ty stimulují nervovou činnost a optimalizují složení krve. Iontové mikroklima prý zlepšíme, pokud se doma obklopíme spíše přírodními materiály (nelakované dřevo, kámen, přírodní textilie).

Drobní záškodníci, velké potíže

Častým strašákem jsou plísně. Podle Ing. Jaroslava Zimy, který se na problematiku specializuje, se ze dvou třetin tvoří kvůli nežádoucí kondenzaci na povrchu stavebních konstrukcí. Při obchůzkách v terénu zjišťuje, že velké problémy bývají v malometrážních bytech, kde víc členů rodiny znamená i víc vlhkosti.

O nezdravý domov se postarají také různé mikroorganismy, které bydlí, chtě nechtě, s námi. Od roztočů v posteli a bakterií ze zbytků výkalů domácích mazlíčků po různé štěnice či blechy. Tady se většina uživatelů bytů dostává do svízelné situace: likvidace bakterií a nežádoucích organismů láká k použití chemických prostředků, a to znamená další zamořování bytu. Nezbývá než dodržovat pravidelný úklid za použití kvalitního výkonného vysavače a méně agresivní chemie. Běžně se uvádí, že semeništěm bakterií v domácnosti jsou záchodové prkénko, pračka, odpady a houbička v kuchyni.

Ve skutečnosti při dodržování hygienických zásad (mytí rukou, častější obměny houbiček a hadříků a čištění odpadů) si s nimi naše obranyschopnost poradí lépe než třeba s roztoči v posteli nebo zaplísněnými rohy. Pro roztoče jsou ideální podmínky při teplotě 25 °C a vlhkosti vzduchu 75 %, takže platí: nepřetápět a větrat! A protože se roztočům daří v matracích, je důležitá kvalita povrchu matrace a materiál, ze kterého je vyrobena. Jako prevence se doporučuje hladká pěnová matrace, protože je pro roztoče náročná na osídlení. Pomůže i častější praní lůžkovin.

Přibývá neviditelných vln

Možný dopad na naše zdraví mají i geopatogenní zóny, hluk, osvětlení či elektrosmog. Třeba právě elektromagnetické pole stále více zaplňuje náš životní prostor, ovšem žádným smyslem je nedokážeme registrovat.

Zdrojem elektrosmogu v bytech je v poslední době především wifi router. Indičtí vědci působení vln tohoto zařízení testovali na krysách a zjistili, že mají vliv na tvorbu melatoninu. Vyzařování dráždí receptory, které tvorbu melatoninu následně zablokují a spánek je méně kvalitní. I když odchylky nebyly dramatické, doporučuje se toto zařízení alespoň na noc vypínat. Je ale zřejmé, že řada otázek je v této oblasti ještě nezodpovězena.

*

Domácí prach: Obsahuje plísně, bakterie, viry, roztoče i jejich metabolické produkty. Způsobuje bolesti hlavy, astma a svědění pokožky.

Osvěžovače: Potřebují k uvolnění vůně další chemikálie, které jsou častými alergeny a škodí alergikům a astmatikům.

Vlhkost: Nadměrně vlhký vzduch způsobuje plísně, množení roztočů a virů. Vlhkost vzduchu by neměla překročit 65 procent. Radon Přírodní radioaktivní plyn se vyskytuje ve všech materiálech zemské kůry. Do domu se dostává z podloží a ze stavebních materiálů.

Elektrosmog: Wifi signál, kabely, zásuvky, indukční varné desky a televizory vyzařují elektromagnetické vlnění.

Světlo: Špatné osvětlení je zodpovědné za bolesti očí, hlavy i deprese. Některé trubicové úsporky zase vytvářejí hodně elektrosmogu.

Formaldehyd: Vyskytuje se v dřevotřískách či v nábytku, ve starých lacích, lepidlech nebo některých mořidlech na dřevo.

Plísně: Poškozují sliznice dýchacích cest, dráždí oči, nos, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky… Může dojít k alergickému onemocnění.

Prach z venku

Škodlivé jsou zejména jemné částice ze stavebnictví, těžkého a automobilového průmyslu. POZOR NA OKÁL! Z minulosti jsou známé problémy s domy typu Okál. Šlo o montované dřevěné rodinné domky, které se začaly stavět na začátku 70. let minulého století. Zevnitř byly opláštěné dřevotřískovými deskami, ze kterých se, ale může uvolňovat formaldehyd. Různá měření prokázala, že okál v kombinaci se zvýšením těsnosti oken a zateplením představuje prakticky 100% riziko zvýšení koncentrace formaldehydu v interiéru.

Jak zamezit plísním?

* Snažte se do místnosti vpouštět co nejméně vlhkosti. Vařte s poklicemi na hrncích, sprchujte se krátce, ne příliš horkou vodou. V koupelnách s omezenými možnostmi větrání je dobré po sprchování otřít přebytečnou vodu ze stěn z podlahy. Perte, žehlete za méně vlhkého počasí, apod.

* Uzavírejte dveře mezi místnostmi, ve kterých se topí a netopí.

* Je nutné větrat. Pořiďte si jednoduchý vlhkoměr, sledujte ho, a když překročí relativní vlhkost vzduchu dlouhodobě hranici 50 %, větrejte studeným vzduchem venku plně otevřenými okny po dobu až 5 minut. Studený suchý vzduch vyžene teplý vlhký vzduch. Nejlépe je větrat průvanem napříč všemi místnostmi několikrát za den.

* V chladných měsících ve všech místnostech topte. Teplota vzduchu by v nich neměla trvale klesnout pod 17 °C.

* Pokud musíte prádlo sušit v bytě, dobře je vyždímejte (na pračce nastavte co nejvíc otáček). Dveře okna místnosti se sušákem mějte zavřeny, ale občas je během sušení na několik minut otevřte a udělejte průvan.