Nová léčba zachraňuje diabetiky

Nová léčba zachraňuje diabetiky

Neuhasitelná žízeň, malátnost, časté nucení na toaletu, zamlžené vidění – toto jsou první příznaky cukrovky, kterou v České republice trpí přes 860 tisíc lidí. Počet diabetiků v tuzemsku narostl za posledních 20 let o 68 % a tuto diagnózu má již téměř 10 % populace.

Česko se tak řadí mezi země s největším počtem diabetiků v Evropě. Pokud se nezačnou správně léčit, mohou u nich v horizontu několika let propuknout závažné komplikace diabetu – poškození zraku, ledvin, nervů, srdce a cév.

„Cukrovka nebolí, o to zákeřnější je později,“ upozornil prezident Diabetické asociace ČR (DAČR) profesor Milan Kvapil. „Ke komplikacím by nemuselo dojít, pokud by se lidé začali léčit včas a nenechali dojít nemoc za bod, odkud už není návratu. V astrofyzice se takovému bodu říká horizont událostí.“

Náklady na léčbu diabetu v ČR dnes podle MUDr. Tomáše Doležala, farmakoekonoma z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA), tvoří minimálně 10 % celkových nákladů na zdravotní péči. „Většina peněz jde na léčbu komplikací diabetu. Stále roste počet pacientů s postižením ledvin, dále přibývá amputací diabetické nohy. Zvyšuje se rovněž množství pacientů s kardiovaskulárními komplikacemi,“ řekl Tomáš Doležal.

Kardiovaskulární příhody jsou hlavní příčinou úmrtí u lidí s diabetem 2. typu, mají na svědomí přibližně 70 % úmrtí diabetiků.

Lékaři se snaží nepříznivý stav pacientů zvrátit moderním přístupem k léčbě diabetu a dosáhnout tak cílových hodnot glykémie – hladiny cukru v krvi srovnatelné se zdravými lidmi. Lékaři tvrdí, že moderní léčba ušetří pojišťovnám stovky milionů korun, které by musely pojišťovny jinak zaplatit za léčbu pozdních komplikací onemocnění.

Podle náměstka ředitele VZP ČR Petra Hoňka vydala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni na akutní léčbu diabetu 3,499 miliardy korun. „Oproti roku 2013 jde o nárůst o 182 milionů korun, tedy zhruba o 5,5 %,“ řekl Honěk. Dalších 3,5 miliardy korun činí dlouhodobé náklady. „Společně s ostatními zdravotními pojišťovnami odhaduji celkovou částku vynaloženou na léčbu diabetu a návazných komplikací na 11,5 miliardy,“ doplňuje Petr Honěk.

Více jak 100 600 českých diabetiků má kvůli své nemoci postižený zrak a 2 200 z nich osleplo. Výskyt infarktu myokardu je u lidí s cukrovkou až pětinásobně vyšší než v běžné populaci. Přes 97 100 českých diabetiků má chronické postižení ledvin. Více než 40 tisíc trpí syndromem diabetické nohy a přibližně 10 tisíc muselo podstoupit amputaci dolní končetiny. Ve světě tomu není jinak, letošní sjezd Americké diabetické asociace (ADA) potvrdil, že 77 % všech pacientů s diabetem postihnou kardiovaskulární komplikace, 9 % renální, 6 % neurologické, 4 % oftalmologické a 4 % jiné komplikace.

Diabetologové se snaží zvrátit hrozbu novými léky. Na trhu jsou dvě hlavní skupiny, nejrozšířenějšími moderními antidiabetiky jsou gliptiny, léčivé přípravky zvyšující u diabetika přirozenou cestou produkci inzulinu. Nejnovější jsou glifloziny, při kterých diabetici vylučují přebytečný cukr močí.

Glifloziny pojišťovna hradí od srpna 2014, téměř roční zkušenost s touto terapií má nyní 9 tisíc českých diabetiků, celosvětově glifloziny užívá více než půl milionu pacientů.

„Aktuálně máme k dispozici výsledky studie, která po 12 měsíců sledovala klinické a ekonomické přínosy gliptinů a inkretinů u 324 pacientů. Pacienti byli v době nasazení moderní terapie v průměru devět let od diagnózy diabetu a měli vysoké hodnoty glykovaného hemoglobinu. Ten určuje, jak dobře nebo špatně se pacient s cukrovkou potýká,“ uvedl profesor Kvapil. Podle něj došlo ke statisticky významnému poklesu glykovaného hemoglobinu, krevního tlaku, cholesterolu a úbytku tělesné hmotnosti. Výsledky jasně prokazují výrazné prodloužení života a jeho kvality přibližně o 0,4 roku na jednoho pacienta. „V přepočtu na 1 000 léčených pacientů by v průběhu 20 let stát ušetřil na nákladech ze zdravotního pojištění kolem 5 milionů korun přímých nákladů na kardiovaskulární komplikace, až 25 milionů na renální komplikace a až 14 milionů korun na diabetickou nohu,“ řekl.

Podle lékařů není léčba diabetu II. typu pouze o nákladech na léky, které i v případě těch nejmodernějších variant tvoří méně než 30 % celkových nákladů zdravotních pojišťoven. Statistiky nemluví o daleko závažnější ekonomické zátěži, kterou je lůžková péče, a faktu, že diabetik přestává být ekonomicky aktivní a stává se závislým na sociální podpoře státu a svého okolí.

„Podíl diabetu na všech přiznaných invalidních důchodech se dlouhodobě pohybuje těsně nad hranicí 3 %, nejvíce ohroženou skupinou, co se přiznaných důchodů pro diabetes týče, jsou lidé mezi 55 až 59 lety,“ podotkla Ing. Iva Merhautová, MBA, náměstkyně Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek