Tajemné poselství PYRAMID: Proč je naši předci stavěli?

Odnepaměti patřily k největším, nejobdivovanějším a nejzáhadnějším stavbám lidstva. Dosud se však nepodařilo spolehlivě vysvětlit, proč byly pyramidy vlastně vystavěny, ani kdo byli jejich architekti a stavitelé.

Podle oficiálních pramenů začaly egyptské pyramidy vznikat za vlády třetí dynastie. První, stupňovitou, nechal postavit faraon Džóser (vládl pravděpodobně v letech 2630–2611 před naším letopočtem). Cheopsova a další dvě pyramidy v Gíze pak měly vzniknout zhruba o sto let později – kolem roku 2500 př. n. l. Jenže byli staří Egypťané v té době schopni zvládnout stavbu tak monstrózního díla?

Kdo pohnul kameny?

Cheopsova pyramida je složena z 2,3 milionu kamenných kvádrů o hmotnosti 2-15 tun. (Jen pro představu – Škoda Octavia váží přibližně jeden a půl tuny). Ještě mnohem větší však byly neopracované kusy kamene, které dosud neznámou technikou stavitelé vylamovali v lomu. Ty pak, soudě podle starých maleb, převáželi na jakýchsi saních tažených desítkami mužů. Další pak zvlhčovali písek pod nimi, aby se náklad pohyboval rychleji k cíli. Odpůrci této teorie však upozorňují na to, že malby pocházejí z doby staveb pozdějších pyramid, které byly podstatně menší, stejně jako kvádry, z nichž byly složeny, a že přesun patnáctitunových a ještě těžších nákladů na „saních“ po písku není technicky možný.

Když přece jen kameny dorazily na staveniště, bylo je třeba opracovat. Stavitelé pracovali na hranici dokonalosti, vždyť například základy Cheopsovy pyramidy mají maximální odchylku 2,1 centimetru. A to s největší pravděpodobností pouze kvůli tomu, že v Gíze v roce 1301 př.n.l. proběhlo velké zemětřesení. Bylo tak silné, že popraskal vápencový obklad, který dříve stavbu zakrýval a zřejmě i pohnul celou pyramidou. Odborníci na statiku připouštějí, že žádná mezera mezi základními kameny předtím možná vůbec neexistovala.

Jakým způsobem stavitelé takové dokonalosti dosáhli? Vždyť v období kolem roku 2500 př.n.l. měli k dispozici pouze nástroje z podstatně měkčí mědi, železné používali až zhruba o tisíc let později Chetité. Jistý německý nadšenec si dal za úkol vyzkoušet účinnost jakýchsi kladiv, jejichž tvůrci používali tvrdší kámen dolorit. Po pěti hodinách tvrdé a řádně zdokumentované práce se mu podařilo vyhloubit tvar o rozměrech 30 x 30 x 2 cm. I proto si lze jen těžko představit, že by s pomocí těchto kladiv dokázali Egypťané, i kdyby se jich na stavbě Cheopsovy pyramidy pohybovalo třicet tisíc, jak se uvádí, rozbít granitové bloky vážící i několik tun.

Autoři knihy Nově odkrytá tajemství pyramid Horst Bergmann a Frank Rothe navíc upozorňují, že průvodci v Abúsíru vám ukážou granitové a čedičové kvádry, které nesou stopy jádrového vrtání, techniky, která byla patentována teprve v roce 1876 n.l. „Dospěli jsme k závěru, že lidstvo v té době nebylo schopno Cheopsovu pyramidu postavit,“ tvrdí autoři a dodávají: „Techniku a znalosti, díky nimž nakonec toto veledílo vzniklo, jim dodali bohové, kteří krátce předtím přišli z hvězd.“

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Velký horoskop na červenec!

Velký horoskop na červenec

Co vás v červenci čeká na poli lásky, kariéry a zdraví? Na to vám odpoví skvělý astrolog Pavel Hanzal. Přečtěte si předpověď pro svoje znamení…