Skutečné příběhy: Podivné černé monstrum

Zdroj: Profimedia.cz

Milan Doležal si umí poradit se zlem. Postupně vás budeme seznamovat s příběhy, které zažil ve své praxi. Jsou to příběhy tajemné a mnohdy těžko uvěřitelné, ale pravdivé. Kontaktovat ho můžete i vy.

Tento podivný příběh se stal v Kostelci nad Labem. Jednou večer vyšel pan Oldřich do zahrady u svého domu s cigaretou v ruce. Nutno dodat, že hned nad zahradou je kostel a hřbitov. Náhle spatřil jak od hřbitova přichází vysoká černá postava. Vypadala jako obr, byla mnohem větší než člověk. Byla celá černá a neměla hlavu. Najednou se zastavila a otočila směrem k panu Oldřichovi a pak pokračovala opět ve své cestě.

Sice se bál, přesto jej ovládla zvědavost a šel podél plotu a díval se, kam černá postava míří. Ta nakonec zmizela mezi stromy. Toho večera nemohl pan Oldřich spát, a když nakonec usnul, probudil se strachem a s pocitem, že ona bytost je kousek od něj. Jak říkal, jakoby mu srdce sevřela ledová ruka. Ovládl jej strach, přesto vstal z postele a šel k oknu. "Sám nevím, proč jsem k oknu šel", uvedl. Odhrnul záclonu a spatřil, že bezhlavá vysoká postava stojí nehybně před domem. "I když neměla hlavu, věděl jsem, že se na mě dívá. Nevěděl jsem, co mám dělat, nemohl jsem ani vykřiknout, jen jsem od okna odskočil," připomenul pan Oldřich.

Když nalezl znovu ztracený klid, podíval se opět z okna. Nikdo tam už nebyl. Uklidnil se a snažil se sám sobě vysvětlit, že to byla jistě jen halucinace, že mohlo jít třeba jen o stíny od stromů. Několik nocí byl klid a pan Oldřich se už k setkání v myšlenkách nevracel, jen kdesi v duši přesto zůstala jistá obava. Zhruba po deseti dnech jej vzbudilo šílené chování kočky, která spala toho večera náhodou v ložnici. Skákala po pokoji, vrhala se na záclony, převrátila lampu a byla celá naježená. Snažila se z ložnice uprchnout.

Oldřich vstal a snažil se kočku uklidnit, ale ta jej ošklivě poškrábala. Vyhlédl ve zlé předtuše z okna, venku stála ona černá postava. Tyto návštěvy se opakovaly vždy po deseti dnech. Po každé byl vyčerpanější a začal se mu zhoršovat i zdravotní stav. Když mi volal, zažil už pět takových nezvaných návštěv. Domluvili jsme se na tom, že přijedu desátého dne, tedy v den, kdy se černá bytost vrací. Spolu se mnou jel i můj kolega kněz.

Toho večera bylo dost dusno a větrno a po vyslechnutí celého příběhu jsme šli oba ke kostelu. Po okolních hrobech jsme zapálili řadu svíček a čekali. Osobně jsem moc nedoufal, že budeme mít štěstí a přízrak uvidíme. Dlouho se nic opravdu nedělo, až krátce po půlnoci kolega kněz spatřil v mihotavém světle svíček černou siluetu mezi náhrobky na staré části hřbitova. Bytost opustila svůj hrob, několik metrů od nás se zastavila a zůstala stát. Nyní začala naše práce. Já se snažil napojit na onu bytost a zjistit, kdo a co to je. Kněz pak započal rituální exorcii.

Všude bylo naprosté ticho. Za celou dobu se bytost z místa ani nehnula, snad nechtěla. Což byla výhoda. Věděli jsme, že na vyřešení záhady máme necelé tři hodiny. Během té doby se nám podařilo zjistit, že jde o duši dragouna, který zemřel v nedalekých kasárnách poté, co mu poplašený kůň v jízdárně doslova ukopl hlavu. Jeho duše však nenašla klid, tížil ji totiž hřích a prokletí. Dragoun po sobě zanechal nemanželské dítě, jehož matka žila v ostudě a pohrdání lidí kousek od kostela. Podařilo se nám prokletí z této duše sejmout, vysvětit hrob a duši vyprovodit z tohoto světa.

Nakonec bylo cítit jak se duši dragouna "ulevilo" cosi temného ji opustilo. Vina byla odpuštěna. Jen dodám, že to byla jeho poslední návštěva v našem světě. Vysvětleno bylo i to, proč si vyhlédl právě pana Oldřicha. Duch chtěl od něj jen pomoci, což Oldřich nevěděl.

Pokud se i vy potýkáte s nevysvětlitelnými jevy, neváhejte a kontaktujte pana Doležala.

Milan Doležal, 723 931 501

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky