Předměstí Moskvy, Astrachaň, Belgorod, Soči, Krasnodar, Togliatti a Tverská oblast v Rusku, ukrajinské Záporoží a Voroněž či francouzská Nice – to jsou místa, jež si Alexander Golod vybral pro své experimenty. Všude má skupiny vědců, kteří provádějí výzkumy v nejrůznějších oblastech od medicíny až po kvantovou mechaniku.
Pro všechny stavby je však jedno společné: dějí se tu prý zázračné věci. Kdokoli vejde dovnitř, hned pocítí pozitivní vliv na své zdraví. Jehlany zároveň skvěle působí na životní prostředí, v němž se vyskytují.
A vynikající účinky mají i produkty vyvinuté uvnitř těchto staveb. Alespoň to tvrdí slavný milionář, o němž Rusové prohlašují, že je jejich moderní spasitel. Jeho schopnosti kupodivu ocenila roku 1998 i vláda, která dovolila vynést krystalické materiály nabité v pyramidách na vesmírnou stanici Mir (další zprávy o tomto pokusu se však zatím nikde neobjevily).
Faraoni by se divili
Pyramidy jsou postaveny pouze ze sklolaminátu, největší z nich měří 44 metrů, váží 55 tun a náklady na její výstavbu překročily milion dolarů!
Investici dnes ale rozhodně odpovídá „cirkus“, který kolem staveb vypukl. Kromě novinářů a badatelů sem totiž míří vědci z mnoha uznávaných institucí včetně Ruské národní akademie věd.
Práci svých kolegů fyziků, biologů a výzkumných inženýrů shrnuje špičkový fyzik Volodimir Krasnoholovec z kyjevského Ústavu fyziky na Ukrajině: „V pyramidách skutečně dochází ke zlepšení imunitního systému a rychlejší regeneraci tkání. U farmatik se zesilují specifické vlastnosti a zároveň oslabují jejich vedlejší účinky. Zajímavé výsledky jsme zaznamenali u zemědělského osiva, které jsme sem umístili na pět dnů – jeho růst se urychlil o dvě stě procent.“
Proč na pyramidy neříkají nic vědci?
S šokujícími výsledky později přišla ruská psycholožka Irena Tamkinová, jež v jedné z pyramid nechala nabít celkem 5000 osobních předmětů patřících vězňům. Poté, co jim je vrátila, se prý u všech (!) snížila agresivita – lépe řečeno zcela zmizela – a z obávaných mužů se stali beránci.
„Tyto a mnohé další závěry znějí víc než odvážně. Když se však podíváme na výsledky konkrétních výzkumů, začíná být obtížné je ignorovat,“ říká Volodimir Krasnoholovec. Proč tedy na ně nereagují vědci z jiných zemí? Že by jim to všechno zkrátka připadalo natolik neuvěřitelné?