Svařák je klasika nejen pro vánoční trhy. Připravit ho umí každý i bez barmanských zkoušek. Neplatí ale, že to, co se „nedá pít“, lze svařením nějak zásadně vylepšit.
Zásadní pravidlo je, že víno necháme na plotýnce jen tak dlouho, až se začne ztrácet bílá pěna. Nemá se vařit. Na svařák se hodí červená i bílá vína. Cukr, citron, skořici a hřebíček i další přísady (ovocný sirup, likér apod.) si každý dodá podle chuti.
Další oblíbený horký nápoj je punč. Přišel do Evropy koncem 17. století z Indie. Panča, jak zní jeho indické jméno, znamená pět a naznačuje, že se skládá z pěti složek: čaje, cukru, araku, vína a vody.
Vše se okoření skořicí a hřebíčkem. Původní složení doznalo během let mnoha modifikací; v kuchařkách i na internetu najdeme nejrůznější druhy punče: jitrocelový, jahodový, kávový, medový…
Recepty vždy zdůrazňují, že voda by měla být čerstvě svařená a lihovinu přidáváme až na závěr.
Silnější než punč je grog. Jeho rodištěm je Anglie, přesněji paluba loďstva jejího Veličenstva. Admirál Veron, který nosil kalhoty z grogrenové látky a měl přezdívku Grog, nařizoval svým námořníkům ředit jejich denní příděl rumu vodou – a oblíbený horský drink byl na světě.
Místo rumu se dnes často používají i jiné destiláty, známá je například slezská vařonka z vodky.
Horké varianty ale má také jiný alkohol. Z italských sjezdovek k nám do nížin (například i do restaurace Autogrill známé z evropských dálnic, která na pražském Hlavním nádraží otevřela „zimní stánek“) „sjelo“ bombardino.
Tato „bomba“ z horkého vaječného koňaku, rumu (whisky, brandy – záleží na fantazii a alkoholické odolnosti) a kávy s čepicí šlehačky zahřeje, rozjaří, ale rovněž znehybní.
Pozor, po dvou bombardinech činí potíže nejen sjet modrou turistickou sjezdovku, ale možná i trefit se do vlaku do Senohrab!
Čtěte také: