První, co každého na díle upoutá, je skutečnost, že jde vlastně o obrazy dva: dalo by se říct, že je jeden ve druhém. Společně s kolegou Jiřím Kultem se pokoušíme vystopovat jeho původ, ale příliš se nám to nedaří.

Obracíme se tedy na kunsthistorika Josefa Vránu, který menší obraz bez problémů určí jako typického zástupce tzv. milostných maleb, jež vyjadřují lásku a úctu k Panně Marii. Stejně tak i podkladové plátno je relativně běžné znázornění astronomické události. Jaká je souvislost mezi výjevy, zůstává záhadou.

Vypadá, že je z kovu

Dominantní motiv díla je onen menší obrázek, na němž je zachycena Madona. Neznámý objekt nad její hlavou, evidentně trojrozměrný, vypadá, jako by byl zhotoven z kovu. Je patrné, že má vydutý povrch, který odráží přirozené denní světlo. To zřejmě souvisí s obrazem podkladovým, jenž zachycuje jakýsi nebeský úkaz, který byl vidět ve dne i v noci, což je jasně naznačeno.

Ale co má znamenat onen podivný, snad kovový předmět, na obrazu menším? Josef Vrána nám potvrdil, že jeden obraz ve druhém není nic neobvyklého, avšak když jeho oko spočinulo na zvláštním objektu nad hlavou Marie s Ježíškem, s údivem prohodil: „Co je tohle, to tedy nevím. Snad nějaké UFO.“ S ničím takovým se prý ještě nesetkal.

Význam se zdá být jasný. Čtyři poutníci přicházejí přes moře k nám neznámému městu - může to být Jeruzalém či Betlém, možná jiné nebo dokonce smyšlené město. Tam je snad posvátný obraz Panny Marie či je to významné poutní místo spojené s kultem svaté rodiny.

Cestu poutníků doprovází nebeský úkaz, který byl vidět ve dne i v noci a zřejmě déle než jeden den. Podle způsobu malby a reálií spadá vznik díla do 18. století. Styl obrazů je ale odlišný. Madona má lidový ráz, takové se objevovaly v 18. i 19. století. Je zřejmé, že byla domalována později. Ovšem proč?

Odpovědí by mohl být právě prapodivný objekt skrytý v pozadí. Není možné, že původní obraz zachycoval neznámé těleso, které viselo na obloze celý den, aniž se pohnulo? Nebo se máme domnívat, že jde o oko (kovové) boží prozřetelnosti?