ŘÍŠE: ŽIVOČICHOVÉ

KMEN: STRUNATCI

PODKMEN: OBRATLOVCI

TŘÍDA: OBOJŽIVELNÍCI

DOROZUMÍVÁNÍ: pouze samci mají po obou stranách hlavy ozvučné měchýřky (skokani) nebo jeden velký na hrdle (rosničky a ropuchy zelené). Stahováním a roztahováním měchýřků vydávají zvuky lákající samičky k páření.

SLUCH: dobře vyvinutý, slouží k dorozumívání a námluvám. Ucho na povrchu těla ústí bubínkovou blánou.

TĚLO: krátké, zploštělé, bez ocasu a krku.

KŮŽE: tenká, propustná, místy zrohovatělá, protkaná množstvím žláz. Jejím prostřednictvím přijímají vodu i kyslík.

POHYB: po souši se pohybují pomocí přískoků a skoků (ropuchy častěji chodí, skáčou jen při útěku), které jim umožňují silné zadní nohy.

ZRAK: velké oční bulvy mají široké pole vidění a tři ochranná víčka, z nichž jedno (mžurka) chrání zrak ve vodě. Je prokázáno, že žáby vidí barevně.

ČICH: je spojen s dýchacími cestami a kvůli přechodu z vody na souš je zvláštně přizpůsoben.

POTRAVA: živí se zejména hmyzem, některé druhy loví také malé obratlovce. Většina žab polapí kořist rychle vystřeleným dlouhým lepkavým jazykem. Potravou pulců jsou převážně řasy.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: voda, okolí vodních ploch, vlhké prostředí.

KONČETINY: na předních nohách mají čtyři a na zadních nohách pět prstů. Většina žab má mezi prsty předních i zadních končetin blány.

VYRŮSTEJ, PULČE, VYRŮSTEJ!

Když žáby dosáhnou pohlavní zralosti, shromažďují se u rybníků a potoků, kde se narodily. Pud je nutí urazit i velké vzdálenosti. Mnoho z nich zahyne pod koly aut, proto se pod silnicemi zřizují žabí přechody nebo je ochranáři přenášejí. Rozmnožování probíhá ve vodě. Z vajíček se líhnou larvy, u žab nazývané pulci. Na rozdíl od dospělých jedinců dýchají žábrami, nemají nohy, mají ocas, souvislý ploutevní lem a cévní soustava je uspořádána podobně jako u ryb. Při přechodu z vody na souš pulci procházejí radikální proměnou nazývanou metamorfóza. V závislosti na druhu může tento proces trvat dny nebo měsíce.

Tady, tam, všude

Jsou rozšířeny po celém světě s výjimkou Antarktidy, Arktidy a některých ostrovů. Nevyskytují se ve velmi suchých či chladných oblastech. Nejmenší žábou je necelý 1 cm dlouhá Brachycephalus didactylus z Brazílie. Obrem je 40 cm dlouhý veleskokan goliáší (Conraua goliath) z Kamerunu.

Rozdíl mezi ŽÁBOU A ROPUCHOU ŽÁDNÝ NENÍ, ROPUCHY JSOU ŽÁBY! MAJÍ VŠAK VĚTŠINOU BRADAVIČNATOU KŮŽI, ZATÍMCO OSTATNÍ ŽÁBY HLADKOU.

Z hodně staré školy

Vědci se domnívají, že nejstarší známé žáby se vyvinuly zhruba před 250 miliony let. Tou dobou na Zemi ještě nebyli ani dinosauři. 36 let se dožila v zajetí chovaná americká ropucha obecná, drápatky vodní se v teráriích dožívají zhruba 20 let. V přírodě žáby žijí pouze několik let.

POZOR NA DOTYK!

V pohádkách se žabák po polibku změní v krásného prince. Ve skutečnosti jej ovšem lidský dotyk může zabít. Soli obojživelníkovi žabí kůži podráždit a způsobit i smrt. Navíc mohou žáby vážné problémy přenášet některé nemoci a vylučované toxiny dokážou například podráždit lidskou pokožku nebo způsobit zánět spojivek.

Chraňte je

Hovoří se o krizi obojživelníků. Nenávratně zmizely desítky druhů, stovky dalších jsou ohroženy.

6 metrů dokáže skočit veleskokan goliáší.

Mnoho druhů žab může překonat až 20krát délku svého těla.