Každý tuk v našem těle se totiž skládá z molekuly alkoholu a většinou tří molekul mastných kyselin. Kvalita tuku závisí na typu mastné kyseliny, zda bude nenasycená nebo nasycená. Mastné kyseliny je obecně možné rozdělit podle délky uhlíkového řetězce, stupně nasycení (počtu dvojných vazeb), schopnosti organismu si je vytvářet sám (esenciální či neesenciální) a dalších hledisek. Právě nenasycené mastné kyseliny jsou nepostradatelné pro náš organismus a většinu z nich si organismus neumí ani sám vytvořit. Je tedy nezbytné je přijímat stravou.

Co nám škodí a co pomáhá?

Zdravotní stav člověka, z hlediska příjmu tuků potravou, ovlivňují negativně zejména:

  • celkové množství tuků (nad 35 % kalorického příjmu);
  • zvýšený příjem trans-nenasycených mastných kyselin (sádlo, máslo, zákusky);
  • zvýšený poměr n-6 (neboli omega-6, které jsou obsaženy například v slunečnicovém oleji – smažených jídlech) ku n-3 (resp. omega-3: EPA a DHA) vícenenasyceným mastným kyselinám. Naopak příznivě působí příjem tuku potravou menší než 30 %, zvýšený příjem cis-monoenových mastných kyselin (kyseliny olejové) a nižší poměr omega-6 ku omega-3 mastných kyselinám.

Nasycené mastné kyseliny zvyšují koncentrace celkového a LDL-cholesterolu a jejich zvýšený příjem je spojen s obezitou, diabetes mellitus 2. typu a aterosklerózou, a jejími projevy (zejména ischemickou chorobou srdeční). Jejich zdrojem je máslo, vepřové sádlo a hovězí lůj a některé rostlinné oleje. Hlavním představitelem cis-monoenových mastných kyselin je kys. olejová, obsažená v olivovém, řepkovém a slunečnicovém oleji. Kyselina olejová v potravě působí preventivně na rozvoj ischemické choroby srdeční a dalších kardiovaskulárních onemocnění. Škodlivě působící trans-mastné kyseliny (především kys. elaidová) mají účinky podobné nasyceným mastným kyselinám. Jejich hlavním potravinovým zdrojem jsou margariny a ztužené pokrmové tuky, které se používají při přípravě cukrářských výrobků a v zařízeních rychlého občerstvení.

Vícenenasycené mastné kyseliny jsou zastoupeny především v rostlinných tucích a v rybích olejích. Jsou zdrojem sloučenin, které ovlivňují činnost svalstva, srážení krve, bolest i prozánětlivé a protizánětlivé děje i oxidační stres. Některé z těchto kyselin (omega-3, omega-6) jsou tzv. esenciální – lidský organismus si je neumí sám vytvořit. Jejich struktura je složitá a tělo tuto podobu samo neumí vytvořit i přesto, že je pro svůj život potřebuje.

Trojky proti šestkám

Mastné kyseliny řady omega-6 (především kys. linolová) jsou obsaženy především ve slunečnicovém a sójovém oleji. Snižují koncentrace celkového a LDL-cholesterolu, které jsou spojeny s aterosklerózou, ve vyšších dávkách snižují koncentrace příznivě působícího HDL-cholesterolu. Některé produkty jejich metabolismu zužují cévy, podporují zánět a srážení krve. Hlavním představitelem omega-3 vícenenasycených mastných kyselin je kys. alfa-linolenová a dále EPA a DHA. Zdrojem kyseliny alfa-linolenové jsou semena a listy některých rostlin (sojové boby, lněná semena, jádra ořechů). EPA a DHA jsou obsaženy v rybích olejích a je třeba je dodávat potravou. Tyto omega-3 matné kyseliny hrají důležitou roli v regulaci buněčných funkcí, snižují hladiny krevních tuků, rozšiřují cévy a tlumí zánět. Snižují celkovou úmrtnost a nemocnost populace, především na kardiovaskulární onemocnění. Pozitivní účinky lze prokázat již při podávání více než 1 g EPA a DHA denně.

Velký význam pro zdraví člověka má správný poměr mastných kyselin řady omega-6 k řadě omega-3. V naší stravě je příliš vysoký, činí 16-20: 1, oproti optimálnímu požadovanému 2–4:1, což je spojeno nejen se zvýšením rizika srdečně-cévních onemocnění, ale i rozvojem zhoubných nádorů prsu a tlustého střeva i s negativním ovlivněním vývoje plodu. Z těchto důvodů je nutné doporučit zvýšení obsahu omega-3 mastných kyselin v naší potravě, například přípravkem MaxiCor s obsahem 90 % omega 3 nenasycených mastných kyselin.

Mohlo by vás také zajímat: Nepřátelé štíhlosti: cukr, tuk a mouka! Jak je nahradit při vaření? nebo Chcete být zdravá a štíhlá? Jezte tuky