Diskutujte: Jaké vysvědčení jste nosili domů vy? Jak reagovali vaši rodiče?
Každý rok v den vysvědčení je Linka bezpečí určená dětem pod nepřetržitou palbou zoufalých telefonátů, kterých přibývá. Loni se například dovolalo kolem 1 300 dětí, velká část z nich měla obavy, jak budou rodiče reagovat na jejich školní výsledky.
Dětská psycholožka Ilona Špaňhelová přitom tvrdí, že především by rodiče neměli být školními výsledky překvapeni. „Dobré rodiče vysvědčení nikdy nepřekvapí, protože sledují výsledky svých ratolestí kontinuálně.“
Dítě by se samozřejmě nemělo bát přijít domů za rodiči s jakýmkoliv problémem. A když už se letos urodilo špatných známek nebývale mnoho, nebo dokonce došlo až na reparát, je potřeba se k tomu správně postavit.
Vysvědčení ze školy: Jediný správný způsob, jak je číst
1. Vyměňte „Ty“ za „My“
Neříkejte: „To jsi dopadl,“ když už máte tendenci ventilovat zklamání. Vždy hovořte o rodinném týmu. Takže když už, tak: „To jsme dopadli.“ Vysvědčení je totiž také vaší vizitkou – jednoznačně odráží, jestli jste se dítěti dostatečně věnovali a nebo jestli jste dokázali společně najít způsob, jak mu během školního roku pomoct z potíží.
2. Selektujte známky
Mělo by vám být známo, které předměty dítě víc baví a projevuje k nim větší nadání a které moc „nemusí“. Samozřejmě by z nich nemělo vyloženě propadat, ale zejména od druhého stupně základní školy dál se více projevuje, kam bude dítě směřovat. Je tedy krátkozraké plísnit ho za neuspokojivé výsledky v matematice, fyzice a chemii (například za pouhé trojky), když má samé jedničky z humanitních předmětů. A obráceně.
Vysvědčení ze školy: Jediný správný způsob, jak je číst
3. Popovídejte si
Vysvědčení je dobrá příležitost promluvit si o tom, co v daný ročník dítě zaujalo (případně mu ukázalo cestu dál, například v souvislosti se střední nebo vysokou školou), a co je naopak vůbec nebavilo. Někdy není jednoduché navázat konverzaci, ale když se například zeptáte, jaké tři věci byly letos ve škole největší „vopruz“, a které byly naopak „cool“, třeba uspějete a něco se dozvíte.
4. Pochvalte
Najděte cokoliv, za co by se dítě dalo pochválit a pomohlo vám to v motivaci k lepším výkonům pro příští školní rok. I kdyby to měla být pochvala za práci v kroužku keramiky nebo prostý fakt, že tentokrát nedostalo třídní důtku za věčné vyrušování. I dítě s velmi špatnými výsledky si zaslouží pochvalu a povzbuzení.
5. Zachovejte klid
Pochopitelně si můžete říct „to svoje“, vyvarujte se však výčitek a dobře si rozmyslete také tresty. Neuvážené výroky typu: „A celé prázdniny se nehneš z domu od učení,“ nadělají víc škody než užitku. Pokud o prázdninách hrozí učení na reperát, vymyslete společně bitevní plán, jak ho zvládnout. Potomek hlavně nesmí mít pocit, že zůstal v maléru sám.
Vysvědčení ze školy: Jediný správný způsob, jak je číst
6. Neslibujte hory doly
Ideální odměnou za vysvědčení by měl být společně strávený čas, tvrdí psycholožka Ilona Špaňhelová. Jedním dechem varuje před nákladnými dárky a slibováním drahých „cílových prémií“ za vysvědčení další rok. Dítě by si mohlo na takový postup snadno zvyknout a dál řádně pracovat jen s vidinou úplaty. Zároveň však není správný ani postoj: „Proč odměna? Učíš se přece pro sebe.“ Škola je práce a představte si, že byste celých deset měsíců pracovali a nepřišlo ani sebemenší uznání ani žádná odměna. I s katastrofálním vysvědčením byste měli jít do cukrárny nebo na dobrou večeři, probrat, co udělat od září jinak a lépe.