"Vyrovnáváme, vyrovnáváme, abychom se nepřevrhli," nebo "Nezastavujem, máme zpoždění". To jsou hlášky ze scény ve vlaku, která trvá pouhou minutu a 40 minut! I za tak krátkou dobu dokázala Vlasta okouzlit v roli průvodčí Helenky celou republiku. Její život je podobný postavě v kultovním snímku - přijela, zapůsobila a zmizela jako vlak za zatáčkou. Už o jejím původu, zda se narodila v Čechách, nebo na Slovensku, jak moc má maďarské kořeny, apod. se spekuluje několik let.

Faktem ale je, že role v Troškově prvním dílu slavné trilogie byla její první, ale ne poslední. Zahrála si ve filmu Muž na drátě, zazářila v roli Lenky, kamarádky hlavní ženské postavy v oblíbeném filmu Copak je to za vojáka z roku 1987, o rok později se objevila ve snímku Vlastně se nic nestalo a naposledy ji diváci mohli zahlédnout v roce 1989 v druhém Troškově dílu Slunce, seno a pár facek. Pak už o ní nebylo vidu ani slechu. První informaci o ní vypustil, ve druhé polovině 90. let, podle přispěvatele "satora" na Česko-slovenské databázi její objevitel Zdeněk Troška. Právě on rozpoutal úvahy nad jejím životem. Podle něho totiž propadla tvrdým drogám a její závislost ji zcela izolovala od uměleckého i reálného světa. V roce 2010 navíc vyšlo najevo, že kudrnatá brunetka je po smrti.

V roce 2011 zareagovala na článek přispěvatele Česko-slovenské databáze, který vystupuje pod přezdívkou "sator" paní Martina, která chtěla napravit Troškovo křivé obvinění, za které se nikdy poté neomluvil. Informovala veřejnost, že byla Vlastinou spolužačkou na brněnské konzervatoři, a že její kamarádka měla vrozenou vadu srdce. I přesto vychovala syna, který vystudoval ekonomii. To o pár měsíců potvrdil i známý Vlastiny sestry Jaroslav Pistor, který také napsal na server ČSFD.cz Vlasta podle něj zemřela na srdeční vadu v roce 2002, kdy jí bylo pouhých 36 let. Život, i když nyní neherecký, si užívala plnými doušky se svými psy a bližními.