Samozřejmě, že to tak být nemusí. Jako na jiných místech, tak i v seznamce natrefíte na různé lidi. Jistě sem tu a tam zabrousí i duševně narušený jedinec, ale takového můžete potkat i v MHD, v obchodě nebo na ulici; jiní inzerující chodí na seznamku jen za účelem zábavy a legrace. Kromě nich ale internet navštěvuje i vysoké procento lidí, kteří jsou „normální“, jednoduše zkoušejí štěstí a doufají, že najdou vztah právě přes seznamku.
Blondýnka hledá...
Opravdu mě zajímalo, jak to v reálu chodí, tak jsem dlouho neváhala a dala jsem si na jeden velký seznamovací server inzerát. Zněl v tom duchu, že mi bude čtyřicet, jsem svobodná, bez jakýchkoli závazků, hodně pracuji, takže nemám čas a energii na seznamování na jiných místech jako je bar, diskotéka a podobně. Uvedla jsem, že hledám muže, který mi bude přítelem, kamarádem, oporou, ale i citlivým milencem. Byla jsem stručná, obyčejná, nevyzývavá, stačila kapka vtipu a skromnosti. Vše samozřejmě bez gramatických hrubek. Ještě jsem vyplnila svůj virtuální profil a vložila fotku. Fotku dlouhovlasé blondýny s milou tváří. To by mělo být pro potencionální nápadníky dobré lákadlo. Inzerát byl zveřejněn v pátek. V pondělí ráno jsem otevřela e-mail a zaplavilo mě 68 odpovědí.
Ty ano, ty ne
Uvařila jsem si silnou kávu a pustila se do třídění došlých reakcí. Pokud zájemce poslal fotografii, bylo to velké plus. Byl-li vtipný a moc se nechlubil svou garáží plnou luxusních aut a prací za oceánem, také prošel do dalšího kola. Vyloučila jsem odpovědi s gramatickými chybami typu „ozvy se mi“ a jednořádkové odpovědi ve stylu „ahoj, napiš mi něco o sobě“. S bolavýma očima jsem odepsala deseti vybraným mužům a intenzivněji začala komunikovat se třemi z nich.
Tři příběhy
| Plantážník – sám sebe tak nazval. Zaujal mě už od prvního e-mailu. Psal s lehkostí a humorem, utahoval si sám ze sebe a svého staromládeneckého života. Byl milý a mně přišlo hloupé tahat ho takhle za nos. Zanedlouho jsem vyrukovala s pravdou ven - můj profil je vymyšlený a inzerát jsem si dala jen kvůli pracovnímu článku. Jeho reakce byla nečekaně skvělá. Rozepsal se o svých zkušenostech se seznamováním, o zklamáních na první schůzce – prý ženy pomocí různých drobných lží často předčí svou vynalézavostí muže, o iluzích, ale i o upřímnosti na internetu. |
| Rozvedený táta – psal hezkou češtinou a byl velmi zdvořilý. Po úvodních e-mailech začal být otevřenější, tak jsem mu také „přiznala barvu“ a omluvila se. I tento muž zareagoval velmi dobře, byl rád, že jsem upřímná. Sdělil mi, že jako rozvedený otec malého syna nemá moc příležitostí k seznámení. Nemůže chodit večer do barů, ani na diskotéky. Několikrát se prý už s nějakou ženou sešel, ale nikdy z toho nic nebylo. Ale „flintu do žita nehází“, bude hledat dál. |
| Podnikatel – prý zkoušel seznámení přes internet poprvé. Pracuje od rána do večera a ve svém okolí žádnou nezadanou ženu nezná. Rozčílil se, když jsem mu odhalila, že provádím svůj malý průzkum. Nepodařilo se mi mu to vysvětlit. Ze slušného gentlemana se rázem proměnil v hulváta. Nu, asi jsem mu šlápla na virtuální kuří oko. |
Od listování ke klikání
Proč vlastně mají lidé potřebu vylévat si své duše a touhy anonymně? Proč nevstanou a nevyrazí ven? Kdysi fungovaly „čaje o páté“, zábavy, inzeráty v tisku. Dnes se přes inzertní rubriku v novinách seznamují snad jen lidé, kteří jsou z různých důvodů počítači vzdálení. Anebo snad ještě ti, kteří rádi vdechují vůni čerstvé tiskařské černě. I v dnešní době to má své kouzlo, ale internet je přeci jen pestřejší a hlavně rychlejší. Schovaní za přezdívkami si lidé mohou přes „filtr“ vyhledat přesně takového partnera, který odpovídá jejich požadavkům. Zatoužím-li například po Pražákovi od 38 do 45 let s fotkou, kliknutí myši mi jich naservíruje hned několik. Stačí jim jen napsat.
Zvu tě!
V podstatě člověk nemá co ztratit. Za jedinou hodinu může oslovit tolik sympatických tváří, kolik se mu zachce. Velká výhoda je v tom, že se vyhne odmítnutí z očí do očí. Internet je prostě pohodlnější. Někdo vám napíše (nebo vy jemu), zareagujete, vyměníte si fotografie, a až dojde k setkání, není to až tak velké překvapení. Když jsme u toho rande – hodně mužů, kteří mi na falešný inzerát odpověděli, nabízelo hned své telefonní číslo nebo rovnou setkání někde u vínka nebo kávičky. Prý jim to řekne mnohem víc než jakékoli sáhodlouhé psaní. V podstatě mají pravdu, rande ušetří spoustu času. Napsat se dá cokoli, ale když nepřeskočí ona pověstná jiskra během prvních minut osobního kontaktu, nemá to budoucnost. Zdá se, že pokud si jsou lidé sympatičtí už podle fotky, vyměňují si zajímavé e-maily a nakonec se setkají, seznámit se je možné. Chce to ovšem trochu otevřenosti a upřímnosti.
Žena s notebookem
Můžete se seznámit
Seznámení přes internet je prostě možné. A to velmi rychle. Za týden fungování mého inzerátu jsem dostala kolem 150 odpovědí. Ani jeden pisatel nebyl hulvát nebo vulgární nebo sexuchtivý. A co jsem pro to musela udělat? Stačil jen zajímavý nick (přezdívka), údaje v mém profilu a stručný text o tom, co hledám, co bych chtěla.
Dáte-li si inzerát do internetové seznamky, dostanete se do pestré škály lidí, kteří hledají. Někdo vážný vztah, jiný si chce jen dopisovat, další zalaškovat, jiní vás svléknou přes monitor, jestliže se necháte. Je to hra, je to psychologie. Pokud se seznamujete s určitým nadhledem a odstupem, jste ve výhodě.
Je to na dobré cestě?
Jak zjistíte hned na prvním rande, že jste si padli do oka? Existují určité společné znaky zájmu u obou pohlaví.
| Kopírování pohybů a polohy těla toho druhého. (Pokud se jeden napije, druhý to za chvíli bezděčně udělá také.) |
| Delší pohledy na partnera. (Svůdný pohled trvá nejvýše 15 vteřin, jinak je považován za „divný“.) |
| Rozšířené zorničky při pohledu na druhého. (Pokud to tak je, není co řešit, partnerovi se líbíte.) |
| Lesk v očích. (Nikoli z alkoholového opojení, samozřejmě.) |
| Zmenšení vzdálenosti mezi vámi. |
| Natočení těla ke svému protějšku. (Může to ale znamenat jen zájem o téma rozhovoru, nikoli o hovořícího.) |
| Vypnutí hrudi. |
| Chodidla směřují na partnera. |
| Drobné úpravy vlasů nebo oděvu. |