S prvním manželem jsem rozvedená už osm let, znovu jsem se provdala před třemi roky. Máme moc hezký vztah, ale rodinu jsme neplánovali.
Partner má z prvního manželství také dvě děti a dokonce i dvouletou vnučku Adélku, kterou jsem si „adoptovala“. Jeho dcera nás s ní často navštěvuje a Adélka mě bere jako druhou babičku.
Nezbývá než čekat, až čas rány zhojí!
PhDr. Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu Praha 12
- Doba se změnila, dnes už matka ve věku 40 let a výše nepředstavuje nutně nezodpovědného exota. Jen poněkud zapomínáme na to, že narození potomka v takovém věku, zvlášť když už s ním rodina nepočítala, může do vztahů vpadnout s razancí útočného granátu.
- I Marie si prošla a stále ještě prochází řadou vztahových úskalí. Nejprve se musela sama srovnat s něčím, o čem se jí ani nezdálo. Když vyšetření dopadla dobře, začala se na holčičku těšit a neupínala se nadále k žádné jiné alternativě. Také druhý krok prošel hladce. Manžel totiž zareagoval dost nadstandardně: sice mu chvíli trvalo, než tu „radostnou novinku“ strávil, ale naštěstí mu záhy došlo, že právě teď ho jeho žena potřebuje. O to víc ji zaskočila reakce dospělých dětí a hlavně jejich zatvrzelost.
- Čtyřicetileté a starší rodiče jejich potomci běžně vnímají jako bytosti už zcela asexuální. Natož pak aby jim ti „pošetilí geronti“ pořizovali ještě nějaké sourozence! Přesto se mi nechce věřit, že by se vše dalo přičítat pouze narození polovlastní sestřičky. Docela by mě zajímal předchozí vztah Marie a jejích dětí. Buď byl tak úzký, že ji chtěly mít jen pro sebe (to by ale stěží přijaly jejího nového partnera), nebo v něm bylo naopak už delší dobu nějaké skryté napětí a nová situace vedla jen k jeho obnažení. Možná by k témuž vedla časem jakákoli jiná zátěž.
- Naštěstí jde o situaci, kdy se s největší pravděpodobností uplatní tvrzení, že čas rány zhojí. Marie už udělala, co mohla: poslala svým ratolestem fotky miminka a dala dost zřetelně najevo zájem o další kontakty. Teď je řada na nich.